Zvláštní postavení v evidenci výdajů hrají i dobrovolníci. Osoba, která provádí činnost pro někoho jiného, tak většinou nečiní bez důvodu – takovým důvodem bude buďto úplata, nebo jiná její motivace. Pokud je motivací dobrovolníků k účasti na kampani osobní vklad do činnosti toho, pro nějž práci vykonává, tedy uplatnění vlastní svobody projevu a vyjádření politického názoru, nenaplňuje taková dobrovolnická činnost znaky volební kampaně. V ostatních případech by práce dobrovolníků měla být ve finálních nákladech zohledněna, přičemž její hodnota se odvíjí od „ceny obvyklé“ za práci, kterou dobrovolník v rámci volební kampaně vykonával.
Současně je třeba rozlišovat činnost dobrovolníků jako takových od práce koordinátorů, organizátorů, školitelů dobrovolníků a obdobných pozic. Za tento typ práce s dobrovolníky bývá obvykle poskytována úplata a znaky volební kampaně zde tedy mohou být naplněny. Obecně platná pravidla není možné pro tyto případy formulovat – důležité jsou vždy konkrétní okolnosti. „Dobrovolničením“ v kampani se rozumí pouze lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv zajištění dalších služeb a materiálu v režii dobrovolníka. Například poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně dobrovolníkem již nespadá pod dobrovolnictví, ale řídí se standardními pravidly pro agitaci s vědomím kandidujícího subjektu, případně pro sponzorování kampaně.