Koalice nemají právní subjektivitu, a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučuje se tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situaci usnadní, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, zákon ale nebrání tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily.
Zároveň je na místě, aby koalice oznámila Úřadu, která (které) ze stran a hnutí zastoupených v koalici bude příslušné povinnosti plnit. Této politické straně nebo hnutí pak v případě nesplnění povinnosti vzniká odpovědnost za přestupek. Pokud koalice neoznámí Úřadu, které z politických stran a hnutí zastoupených v koalici svědčí příslušná povinnost v rámci volební kampaně, může Úřad zahájit řízení vůči všem politickým stranám a hnutím zastoupeným v koalici.