volební účet – Průvodce pravidly financování politiky

Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)

Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme.  K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit, je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují. Vrátí-li strana dar před předložením výroční finanční zprávy za rok, ve kterém dar přijala, uvede jeho přijetí i vrácení v této zprávě. Pokud strana dar vrací až poté, co již výroční finanční zprávu předložila, může buď předložit upravenou zprávu za rok, v němž dar přijala, nebo uvést vrácení daru v nejbližší příští výroční finanční zprávě. V obou případech doporučujeme věc vlastními slovy objasnit v poli formuláře určenému pro „Dodatečné informace“. V případě, že strana zvolí první z uvedených postupů, doporučujeme také doplnit poznámku, že zpráva auditora odráží stav před vrácením daru. Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Vrácení daru přijatého v rozporu se zákonem strana zaznamená ve výroční finanční zprávě obdobně jako v případě vracení legálně přijatého daru. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné. U darů od právnických osob je současně potřeba na vyzvání doložit Úřadu také údaje o skutečném majiteli (typicky jde o fyzickou osobu, která má přímo či nepřímo více než 25 % podíl/hlasovacích práv nebo uplatňuje rozhodující vliv), protože zákon zakazuje přijímat dary od některých právnických osob právě podle skutečného majitele. Tyto údaje jsou zjistitelné z Evidence skutečných majitelů, avšak politické strany ani hnutí momentálně do této Evidence nemají přístup. Úřad tedy dočasně přijímá k prokázání skutečností buď dodaný aktuální výpis z Evidence skutečných majitelů, který byl politické straně nebo hnutí předložen (aniž by si jej v Evidenci sama ověřila), či čestné prohlášení. Pokud strana či hnutí dodatečně prokazatelně zjistí, že přijaté plnění bylo zakázané, bez zbytečného odkladu zajistí jeho vrácení postupem podle zákona. Co má (minimálně) obsahovat čestné prohlášení:

Zobrazit podrobnosti

Oznámení sponzorů kampaně

Nejpozději 3 dny přede dnem voleb kandidující volební strana oznámí Úřadu všechny osoby v rozsahu údajů uvedených níže, které ve prospěch kandidující volební strany nebo jejího kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar, nepeněžitý dar nebo bezúplatné plnění či vedly volební kampaň s písemným souhlasem kandidující volební strany. Nově se výslovně stanovuje, že kandidující volební strana musí Úřadu nahlásit i informaci, že žádné takové osoby u ní neexistují. V případech, kdy se veřejnost zapojí do kampaně vlastní agitací (typicky vyvěšením volebních materiálů na vlastních plochách, pořádáním besedy s kandidátem apod.), již podle nové právní úpravy není rozhodující, zda kandidující volební strana o poskytnuté podpoře věděla či nevěděla. Určující je, zda poskytla dané osobě účastnící se volební kampaně písemný souhlas k účasti na kampani v její prospěch. Blíže viz toto heslo. Do oznámení sponzorů (3 dny před volbami) kandidující volební strana zahrne všechny sponzory a všechny třetí osoby, kterým poskytla písemný souhlas k agitaci. Kampaň vedenou těmito osobami vykáže jako bezúplatné plnění. Pokud někdo vede kampaň ve prospěch strany bez jejího písemného souhlasu, strana takovou osobu do svého seznamu neuvádí (odpovědnost za případnou registraci či označení nese v takovém případě tato osoba jako “třetí osoba” – blíže viz toto heslo). To platí i pro drobné účastníky volební kampaně, u nichž hodnota agitace nepřekročila 3.000 Kč. Ti se nikde neregistrují a strana je do seznamu sponzorů rovněž nezahrnuje, pokud jim neposkytla písemný souhlas Oznámení sponzorů se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Rozsah uváděných údajů se liší dle výše peněžitého daru, nepeněžitého daru či bezúplatných plnění. Podpora do 1 000 Kč včetně: U těchto sponzorů se z důvodu ochrany osobních údajů neuvádějí žádné další informace. Podpora nad 1 000 Kč: V úvahu se bere výše jednotlivých poskytnutých darů a bezúplatných plnění, nikoliv jejich souhrnná částka za daného dárce. Úřad oznámení bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách v podobě, v jaké ho kandidující volební strana podala. Koná-li se druhé kolo voleb (volby do Senátu, volba prezidenta republiky), mohou kandidující subjekty (včetně těch, které do druhého kola nepostoupí) využít též případné dary či bezúplatná plnění poskytnuté v mezidobí mezi oběma koly voleb, a to za předpokladu, že nejpozději 3 dny před druhým kolem oznámí zákonem stanovené údaje. Po uplynutí třetího dne přede dnem voleb (případně koná-li se druhé kolo voleb, po uplynutí třetího dne před druhým kolem voleb) již kandidující subjekty nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky (peněžité a nepeněžité dary, bezúplatná plnění), u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Pro strany a hnutí to neznamená, že by nemohly nadále přijímat dary, avšak tyto dary už nemohou být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihly identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit. Nezávislí kandidáti do Senátu a kandidáti na funkci prezidenta republiky by takto opožděně přijaté dary na volební účet měli na účtu ponechat, na úhradu volebních výdajů je nepoužít a v zákonem stanovené lhůtě je převést na veřejně prospěšné účely, případně je vrátit dárci. Pokud si kandidující volební strany nejsou tři dny před volbami jisty, které dary ještě do konce volební kampaně využijí, mají možnost „pro jistotu“ vykázat před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti při vstupu do kampaně

Kandidující volební strany mají při vstupu do kampaně tyto povinnosti. Kandidující volební strana nebo registrovaná třetí osoba oznamuje Úřadu adresu internetové stránky s přehledem platebních transakcí na volebním účtu, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu politické strany, hnutí nebo registrované třetí osoby (typicky na webu příslušné banky). Učiní tak bez zbytečného odkladu po zřízení volebního účtu. Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na transparentní účet uveden, ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou. Pokud bankovní rozhraní neumožňuje přímý link na pohyby, je subjekt povinen tento technický nedostatek řešit s bankou nebo zvolit jiný ústav, jinak hrozí sankce za nesplnění oznamovací povinnosti. Je důležité, aby kandidující volební strany i registrované třetí osoby prováděly průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených adres na volební účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistily jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslaly Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. O dalších povinnostech v souvislosti s volebním účtem píšeme i v hesle  Povinnosti po skončení kampaně . Povinnosti při vstupu do kampaně mají také registrované třetí osoby. Těm se věnujeme v heslu Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany.

Zobrazit podrobnosti

Souběh více volebních kampaní

Toto heslo se týká souběhu více volebních kampaní mimo souběhu s kampaní pro komunální volby. Pro tento případ využijte toto heslo: Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní. Souběh více volebních kampaní Dosud docházelo k souběhu senátní kampaně a kampaně pro krajské, případně prezidentské volby, obecně však nelze vyloučit ani souběh jiných kampaní. V případě, že se subjekt účastní souběžně konaných kampaní, bude Úřad posuzovat náklady na prostředky kampaně podle poměru, ve kterém se dané prostředky propagace k souběžně konaných kampaním vztahují. Praxe volebních kampaní je velmi rozmanitá a není možné předem vymezit všechny situace, které mohou nastat. Je na zodpovědnosti kandidujících volebních stran, aby byly schopny obhájit vykázané výdaje v souběžně konaných kampaních. Úřad je připraven jednotlivé případy s kandidujícími volebními stranami konzultovat. Pokud kandidující volební strana vede souběžně více volebních kampaní pro různé druhy voleb a má společné výdaje, které se uplatní v obou kampaních, nemusí hradit fakturu po částech z více volebních účtů, ale jednou platbou z jednoho volebního účtu s tím, že v účetnictví se rozdělení výdaje do obou kampaní zaznamená. Pokud subjekt v některých volbách nekandiduje samostatně, ale pouze v koalicích, volební účet pro tyto volby nezakládá (neboť koalice mají zřízeny své volební účty) a úhradu v takovém případě provede podle koaliční dohody jedna politická strana nebo politické hnutí, která je totožná s tou, která založila volební účet a byla nahlášena Úřadu jako strana účtující a zodpovědná za povinnosti vztahující se pro kandidující volební strany. Způsob, jak se projeví tyto společné výdaje v předloženém účetnictví, najdete v hesle Náležitosti volebního účetnictví.

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti po skončení kampaně

Pro účastníky kampaně volby oznámením výsledků nekončí, kandidující subjekty i registrované třetí osoby mají další povinnosti. Tato pasáž shrnuje pravidla pro strany (hnutí), koalice, prezidentské kandidáty a nezávislé senátní kandidáty. Povinnosti registrovaných třetích osob jsou uvedeny v kapitole  Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany. Vyčíslení příjmů a výdajů a zpráva o financování kampaně Dnem, kdy jsou ve Sbírce zákonů zveřejněny celkové výsledky voleb, začíná kandidujícím volebním stranám běžet 90 denní lhůta. V této lhůtě musejí předložit příjmy a výdaje a veškeré související podklady (dříve volební účetnictví) a předložit zprávu o financování kampaně Úřadu. Zpráva se po předložení automaticky zveřejní na webu Úřadu. Obdobným způsobem, tj. prostřednictvím aplikace, se Úřadu předkládá také vyčíslení příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Úřad svým metodickým stanoviskem vymezil, co konkrétně má být předloženo. Výčet naleznete pod tímto heslem. Volební účet a jeho zůstatek Volební výdaje lze z volebního účtu hradit i po skončení volební kampaně, dokonce i po předložení zprávy o financování kampaně. Výdaje, jejichž uskutečnění není uvedeno ve zprávě o financování kampaně v části IV., musejí být ve zprávě uvedeny v přehledu peněžitých dluhů – část V. Aby si kandidující volební strana zajistila dostatek peněz pro uhrazení výdajů kampaně, může na volební účet posílat či vkládat jen peníze od sponzorů, které vykázala v přehledu 3 dny před volbami, nebo prostředky, které nepochází z darů. Z volebního účtu je také možné hradit případnou pokutu uloženou Úřadem, úplatu za služby související s vedením volebního účtu a poplatek za registraci kandidátní listiny podle příslušného volebního zákona. Tyto platby se však nepočítají do limitu výdajů na volební kampaň. Peněžní prostředky na volebním účtu nepodléhají po dobu volební kampaně výkonu rozhodnutí ani exekuci. Po uplynutí 180denní lhůty (nebo po ukončení správního řízení vedeného v souvislosti s porušením pravidel volební kampaně) začíná běžet nezávislým kandidátům do Senátu a kandidátům na prezidenta lhůta 60 dní, během které musí být nevyužité finanční prostředky převedeny z volebního účtu na účet právnické osoby, jejímž posláním je veřejně prospěšná činnost. Do 15 dnů od převedení prostředků předloží Úřadu informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny. Koalice musejí ve lhůtě 60 dní po uplynutí 180 denní lhůty (nebo po ukončení správního řízení vedeného v souvislosti s porušením pravidel volební kampaně) nevyužitý zůstatek volebního účtu převést na jiný účet politických stran a hnutí v poměru dle jejich dohody nebo rovným dílem, není-li dohody. Samostatně kandidující politické strany a hnutí nevyužitý zůstatek na jiný účet převádět nemusejí a volební účet se po uplynutí výše uvedené lhůty začne považovat za „provozní“ účet. V tomto ohledu nedoporučujeme převádět zbylé prostředky na zvláštní účet, který je primárně určený pro dary a státní příspěvky, ale na provozní účet. Zákon stanovuje každé kandidující volební straně povinnost si nejpozději ke dni vstupu do volební kampaně účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nové volby = nový účet“. Samostatně kandidující politické strany a hnutí nevyužitý zůstatek na jiný účet převádět nemusejí a volební účet se po uplynutí výše uvedené lhůty začne považovat za „provozní“ účet. V tomto ohledu nedoporučujeme převádět zbylé prostředky na zvláštní účet, který je primárně určený pro dary a státní příspěvky, ale na provozní účet. V takovém případě je politická strana nebo hnutí bez zbytečného odkladu povinna oznámit Úřadu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu. Původně byl totiž tento účet Úřadu oznámen jako volební. Samotné marné uplynutí zákonem stanovené lhůty lze považovat za zřízení účtu pro ostatní příjmy a výdaje.

Zobrazit podrobnosti

Obecně ke sponzorování kampaně

Ačkoliv se běžně používá spojení „sponzor kampaně“, strany a hnutí přijímají dary výhradně na takzvaný  zvláštní účet  bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze podle potřeby. „Sponzorem kampaně“ se tedy stává i každý „běžný“ sponzor, jehož dar strana ze zvláštního účtu převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Finanční prostředky z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří.  Pro strany a hnutí platí podmínka, že pokud hodnota podpory (peněžního či nepeněžního daru nebo bezúplatného plnění) překročí 1.000 Kč, smí ji přijmout jen na základě písemné smlouvy. O obecných pravidlech přijímání a vracení darů stranami se dočtete více pod heslem Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí). Sponzorování kampaně koalic se věnuje heslo Sponzorování kampaně koalic. Prezidenští a nezávislí senátní kandidáti dary přijímají na volební účet tak, aby byla naplněna (v tomto případě nepsaná) pravidla transparentnosti. Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění či nepeněžní dary. Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu, bezúplatné plnění nebo nepeněžní dar, je kandidující volební strana povinna všechny podporovatele evidovat. Všechny sponzory kandidující volební strana nejpozději 3 dny před volbami oznámí Úřadu v souladu se zákonem prostřednictvím aplikace. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat.

Zobrazit podrobnosti

Jak fungovat bez IČO

Koalice nemají právní subjektivitu a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučuje se tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situaci usnadní, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, zákon ale nebrání tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily. Zároveň je na místě, aby koalice oznámila Úřadu, která (nebo které) ze stran a hnutí zastoupených v koalici bude příslušné povinnosti plnit. Této politické straně nebo hnutí pak v případě nesplnění povinnosti vzniká odpovědnost za přestupek. Pokud koalice neoznámí Úřadu, které z politických stran a hnutí zastoupených v koalici svědčí příslušná povinnost v rámci volební kampaně, může Úřad zahájit řízení vůči všem politickým stranám a hnutím zastoupeným v koalici.

Zobrazit podrobnosti

Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany

Bez písemného souhlasu kandidující volební strany se do kampaně často zapojuje ten, kdo chce uskutečnit negativní kampaň, tedy míní šířit sdělení v neprospěch kandidující volební strany. Může se však jednat i o propagování kandidující volební strany či jednotlivých kandidátů bez písemného souhlasu. Upozorňujeme však, že i v tom případě platí povinnost zajistit, aby sdělení či prezentace byly označeny v souladu se zákonem. Počínaje dnem následujícím po dni registrace kandidátních listin je povinen registrovat se u Úřadu jako takzvaná registrovaná třetí osoba ten, kdo hodlá vstoupit do volební kampaně bez písemného souhlasu kandidující politické strany. Registrace není třeba, pokud výdaje třetí osoby nepřesáhnou 3 000 Kč. V takovém případě se takové jednání neprojeví ani ve volebním účetnictví a zprávě o financování volební kampaně kandidující volební strany – jde o podporu mimo režim bezúplatných plnění podle zákona. Žádost o registraci se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, Úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název. Zákon uvádí, že označení musí být srozumitelné a u vizuální formy čitelné. Je žádoucí, aby bylo viditelné a čitelné z obdobné vzdálenosti jako agitační sdělení. Registrovaná třetí osoba si musí zřídit internetovou stránku (zdarma lze využít mnoha veřejných platforem, zcela nevhodné jsou ale sociální sítě), na které bude zveřejňovat informace o financování své kampaně. Dále si musí zřídit transparentní volební účet (s výjimkou případů, kdy by výdaje registrované třetí osoby zahrnovaly pouze nepeněžité dary a bezúplatná plnění poskytnuté jinými osobami). Odkazy na volební účet a stránku o financování volební kampaně registrovaná třetí osoba oznámí Úřadu bez zbytečného odkladu po jejich zřízení rovněž prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Celková hodnota kampaně registrované třetí osoby (ať už reálně něco platí, či nikoliv), nesmí včetně DPH překročit limit Do limitu se započítávají nejen finanční výdaje, ale také nepeněžní dary a hodnota bezúplatných plnění.  O peněžních výdajích i bezúplatných plněních si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci o financování volební kampaně, kterou Úřadu oznámila. Přehled o výdajích se činí v tomto členění: Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si musí po dobu alespoň 5 let ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb uchovat a na výzvu Úřadu ji poskytnout. Volební účet smí registrovaná třetí osoba zrušit kdykoliv poté, co z něj uhradila všechny výdaje své kampaně. V případě, že registrovaná třetí osoba využívá k agitaci dobrovolníky, uplatní se pravidla uvedená v hesle Práce dobrovolníků v kampani.

Zobrazit podrobnosti

Od kdy platí pravidla kampaně?

Kampaň začíná dnem, kdy je ve Sbírce zákonů zveřejněno vyhlášení voleb, nejdříve však 150 dnů před uplynutím stávajícího volebního období. Končí dnem, kdy bylo ukončeno hlasování. U dvoukolových voleb se kampaň pro kandidáty, kteří se druhého kola neúčastní, uzavírá dnem ukončení hlasování v prvním kole. Vstup do volební kampaně Vstupem do volební kampaně je okamžik, kdy kandidující volební strana, její kandidát, osoba účastnící se volební kampaně s písemným souhlasem kandidující volební strany nebo jiná osoba, která se chce účastnit volební kampaně bez tohoto souhlasu, poprvé provede úkon, který naplňuje znaky volební kampaně. V praxi se za takové jednání považuje například zřízení volebního účtu, jakýkoli vstup do veřejného prostoru spojený s materiálními výdaji na propagaci nebo vedení negativní kampaně. Nejzazším okamžikem, po jehož uplynutí je kandidující volební strana už vždy považována za účastníka volební kampaně, je den, kdy registrační úřad zaregistruje její kandidátní listinu. To platí i tehdy, pokud svým jednáním dosud nenaplňuje znaky volební kampaně. Třetí osoba bez písemného souhlasu kandidující volební strany může do volební kampaně vstoupit bez registrace a sama vést volební kampaň bez registrace až do doby, než její výdaje dosáhnou 3.000 Kč. Chce-li třetí osoba ve vedení volební kampaně bez písemného souhlasu kandidující volební strany pokračovat i po dosažení limitu, musí se registrovat jako třetí osoba. Do volebních výdajů této registrované třetí osoby se pak počítají všechny výdaje, včetně těch vynaložených před registrací. Může nastat situace, kdy třetí osoba vede nejprve volební kampaň bez písemného souhlasu kandidující volební strany a až po nějaké době tento souhlas získá. V tom případě mají její volební výdaje učiněné po získání písemného souhlasu charakter bezúplatného plnění ve prospěch kandidující volební strany. Pro poskytnuté bezúplatné plnění v hodnotě nad 1.000 Kč je třeba uzavřít písemnou darovací smlouvu. Volební výdaje vynaložené před získáním písemného souhlasu jsou ale výdaji třetí osoby a bez registrace nesmí překročit 3.000 Kč.

Zobrazit podrobnosti

Jaké účty musí strana vést?

Zákon stranám a hnutím ukládá povinnost vést samostatné účty pro čtyři typy příjmů či výdajů: tzv. zvláštní účet pro přijímání příspěvků ze státního rozpočtu a peněžních darů, volební účet pro úhradu výdajů volební kampaně ve volbách do Senátu, Poslanecké sněmovny, krajských zastupitelstev nebo v prezidentských volbách, účet pro plnění z pracovněprávních vztahů, tzv. provozní účet pro všechny další výdaje. Pokud strana či hnutí nemá příslušný typ příjmů či výdajů, nemusí daný účet zřizovat.

Zobrazit podrobnosti

Průvodce pravidly

Klíčové slovo: volební účet

Volební kampaně

Hospodaření stran a hnutí

Hospodaření politických institutů