Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: svoboda projevu

Prostředky volební kampaně a zdroje státu a jiných osob veřejného práva

Za prostředek volební kampaně lze považovat cokoliv, co zprostředkovává propagaci či sdělení v prospěch či neprospěch mezi subjektem realizujícím kampaň a adresátem kampaně, za který se (obvykle) poskytne úplata. Může se jednat o transparent, plakát, jiný tištěný materiál, audiovizuální materiál, internetovou stránku apod.   K volební kampani nelze bezúplatně využívat lidské, finanční, materiální a nemateriální zdroje státu nebo jiné osoby veřejného práva nebo právnické osoby, která je ovládána státem nebo jinou osobou veřejného práva.   Zvláštní pravidla platí pro sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje, obecní rozhlasy, videožurnály, internetové televize a podobně).   Sdělovací prostředky samospráv (včetně zpravodajů, rozhlasů či lokálních televizí) nelze v době volební kampaně bezúplatně používat k propagaci kandidujících volebních stran, zveřejňování jejich pozvánek, rozhovorů či předvolebních debat. Volení zástupci samosprávy však mohou prostřednictvím svých sdělovacích prostředků informovat o vlastní činnosti nebo činnosti svých představitelů. Aby se takové příspěvky nepovažovaly za součást volební kampaně, musí se omezit výhradně na věcný popis výkonu funkce, bez hodnotících komentářů či propagace politických subjektů.  Pokud jde o plochy obcí určené k výlepu volebních plakátů, tak starosta může, nikoli musí, vyhradit plochy pro výlep volebních plakátů nejpozději 16 dnů přede dnem voleb. Ty se v takovém případě poskytují bezplatně a podle zásady rovnosti kandidujících volebních stran. Vedle toho lze bezplatně využít další plochy ve vlastnictví obce, které jsou určeny k bezúplatnému umísťování inzerce nebo obdobných sdělení. U těchto ploch se již neuplatňuje zásada rovnosti kandidujících volebních stran. Ostatní plochy ve vlastnictví obce nebo kraje lze k volební kampani využít za úplatu.   Více podrobností naleznete v hesle Jak publikovat v médiu samosprávy, aby to nebyla kampaň? 

Zobrazit podrobnosti

Sociální sítě a internetové stránky

Ne všechny profily a příspěvky na sociálních sítích naplňují znaky volební kampaně. Pokud jde o osobní profil kandidáta (soukromý, nekomerční), za jehož správu není vyplácena odměna, příspěvky nejsou propagovány pomocí reklamních nástrojů a nebudou zde publikovány materiály, s nimiž je spojen prokazatelný výdaj v kampani, pak se bez ohledu na obsah příspěvků nejedná o volební kampaň.   Řada audiovizuálních materiálů nespadá pod volební kampaň, protože nenaplňují znak úplaty. Typickým příkladem jsou běžné fotografie, které si účastník kampaně pořídí sám (například momentky, „selfíčka“ nebo jinak pořízené snímky, které nejsou profesionálně upravované). Pokud je fotografie zveřejněna jen tak, jak byla pořízena, nebo ji osoba upravila sama pomocí běžných neplacených nástrojů, nevznikl žádný prokazatelný výdaj, a proto nejde o prostředek volební kampaně ve smyslu zákona, bez ohledu na to co fotografie obsahuje. Taková fotografie tedy nemusí být označena jako prostředek volební kampaně. Jakmile je však příspěvek s fotografií propagován pomocí placených reklamních nástrojů, stává se součástí volební kampaně. Pokud je však v rámci příspěvku zveřejněného na soukromém profilu bez využití placených nástrojů použit audiovizuální materiál, který naplňuje znaky kampaně, nebo jsou-li příspěvky obsahující sdělení ve prospěch či neprospěch účastníků voleb vytvářeny copywriterem či PR pracovníkem za úplatu (případně je za jinou činnost spojenou s provozováním takového profilu poskytována úplata), jedná se o volební kampaň. V takovém případě je třeba, aby byl příslušný audiovizuální materiál opatřen informací o zadavateli a zpracovateli, případně (je-li např. šířen za úplatu) informacemi dle Nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy.   Povinné údaje se uvádějí v titulku, obraze nebo popisu příspěvku; u živých přenosů se uvedou na stránce, kde je přenos dostupný, a doplní se do záznamu, pokud je možné jeho další přehrávání.  Všechny textové i audiovizuální prvky, které naplňují znaky kampaně (s jejich přípravou nebo šířením je spojen výdaj), musí být v době kampaně označeny (více viz heslo Označování prostředků volební kampaně). 

Zobrazit podrobnosti

Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany

Bez písemného souhlasu kandidující volební strany se do kampaně často zapojuje ten, kdo chce uskutečnit negativní kampaň, tedy míní šířit sdělení v neprospěch kandidující volební strany. Může se však jednat i o propagování kandidující volební strany či jednotlivých kandidátů bez písemného souhlasu. Upozorňujeme však, že i v tom případě platí povinnost zajistit, aby sdělení či prezentace byly označeny v souladu se zákonem. Počínaje dnem následujícím po dni registrace kandidátních listin je povinen registrovat se u Úřadu jako takzvaná registrovaná třetí osoba ten, kdo hodlá vstoupit do volební kampaně bez písemného souhlasu kandidující politické strany.   Registrace není třeba, pokud výdaje třetí osoby nepřesáhnou 3 000 Kč. V takovém případě se takové jednání neprojeví ani ve volebním účetnictví a zprávě o financování volební kampaně kandidující volební strany – jde o podporu mimo režim bezúplatných plnění podle zákona.  Žádost o registraci se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, Úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název. Zákon uvádí, že označení musí být srozumitelné a u vizuální formy čitelné. Je žádoucí, aby bylo viditelné a čitelné z obdobné vzdálenosti jako agitační sdělení. Registrovaná třetí osoba si musí zřídit internetovou stránku (zdarma lze využít mnoha veřejných platforem, zcela nevhodné jsou ale sociální sítě), na které bude zveřejňovat informace o financování své kampaně. Dále si musí zřídit transparentní volební účet (s výjimkou případů, kdy by výdaje registrované třetí osoby zahrnovaly pouze nepeněžité dary a bezúplatná plnění poskytnuté jinými osobami). Odkazy na volební účet a stránku o financování volební kampaně registrovaná třetí osoba oznámí Úřadu bez zbytečného odkladu po jejich zřízení rovněž prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu.   Celková hodnota kampaně registrované třetí osoby (ať už reálně něco platí, či nikoliv), nesmí včetně DPH překročit limit  Do limitu se započítávají nejen finanční výdaje, ale také nepeněžní dary a hodnota bezúplatných plnění.   O peněžních výdajích i bezúplatných plněních si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci o financování volební kampaně, kterou Úřadu oznámila. Přehled o výdajích se činí v tomto členění:  Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si musí po dobu alespoň 5 let ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb uchovat a na výzvu Úřadu ji poskytnout. Volební účet smí registrovaná třetí osoba zrušit kdykoliv poté, co z něj uhradila všechny výdaje své kampaně.  V případě, že registrovaná třetí osoba využívá k agitaci dobrovolníky, uplatní se pravidla uvedená v hesle Práce dobrovolníků v kampani. 

Zobrazit podrobnosti

Výkon veřejné funkce vs. kampaň

Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce, se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je osoba vykonávající veřejnou funkci současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce uvést do souladu s pravidly kampaně.  Při volební kampani se ve veřejném vystupování nesmí zdarma využívat lidské, materiální, ani nehmotné prostředky státu, jiných veřejných institucí nebo firem, které stát či veřejná instituce ovládá. Nezasahuje to ale do práv a povinností, které vyplývají z jiných zákonů.  Veřejným vystupováním se rozumí veřejná prezentace názorů, postojů či stanovisek dané osoby vykonávající veřejnou funkci nebo jí reprezentovaného politického subjektu. Je však třeba upozornit, že i taková vystoupení mohou spadat do volební kampaně, například pokud se za možnost vystoupit (obvykle) platí. To, že byl kandidát na akci pouze pozván nebo požádán o projev, samo o sobě neznamená, že se nejedná o prvek kampaně, rozhodující je obsah, povaha a zda se za možnost vystoupení kandidáta platilo, či zda se za něj obvykle platí.   V některých případech je nutné, aby kandidující držitelé veřejných funkcí buď přizpůsobili charakter svého veřejného vystupování tak, aby se nejednalo o volební kampaň, nebo výdaje (nebo jejich část) spojené s tímto vystupováním zahrnuly do výdajů kampaně. Pokud osoba vykonávající veřejnou funkci ve veřejném vystoupení sděluje informace a vlastní názory týkající se výkonu její práce (typicky k připravované, projednávané či schválené legislativě) nebo v případech, kdy komentuje rozhodnutí, zákon či jiný postoj, který je v dané chvíli veřejným tématem, jde o součást její práce ve vztahu k občanům. Týká se to i případů, když osoba vykonávající veřejnou funkci provádí rekapitulaci své minulé práce.   Za volební kampaň je považováno veřejné vystoupení ve chvíli, kdy je jeho součástí například logo kandidující volební strany, hesla používaná v kampani, osoba vykonávající veřejnou funkci je označována jako kandidát, či ve svém projevu slibuje realizaci řešení problémů nebo hodnotí či negativně se vymezuje vůči volebním návrhům jiných volebních stran – vždy však záleží na konkrétním kontextu a na tom, jak je vystoupení prezentováno.   Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandidující osoby vykonávající veřejnou funkci dbát na to, aby v souvislosti s kampaní nevystupovaly z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměly při tomto vystupování svou (v danou chvíli vykonávanou) funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. (Z mnoha možných příkladů takového vystupování můžeme uvést případné natočení předvolebního videa v budově Senátu či Poslanecké sněmovny, nošení primátorského řetězu na předvolebním setkání nebo třeba oslovení občanů stávajícím starostou/kandidátem z balkonu radnice). Použití takových prostředků ve volební kampani je v rozporu s principem rovnosti soutěže politických sil a je proto nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně. 

Zobrazit podrobnosti

Co je a co není kampaň?

Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující volební strany nebo jejího kandidáta ve volbách a dále volební agitace v jejich prospěch nebo neprospěch (tzv. negativní kampaň), za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Kampaní je tedy to, co propaguje, nebo naopak kritizuje kandidující volební stranu či jejího kandidáta, přičemž současně se za to platí nebo obvykle platí.  Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, o kandidující volební straně nebo jejích kandidátech nesmí být zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá. To vše je platné v době, kdy podle zákona běží kampaň (viz Od kdy platí pravidla kampaně).  Je důležité nezaměňovat volební kampaň s běžnými projevy politických sympatií, které spadají pod svobodu projevu. Takové projevy občanské angažovanosti, které občané činí bez nároku na odměnu, nejsou volební kampaní. Patří sem například:  Kdy se naopak o volební kampaň jedná?  

Zobrazit podrobnosti

Agitace bez vědomí kandidujícího subjektu

Bez vědomí kandidujícího subjektu se do kampaně obvykle zapojuje ten, kdo chce uskutečnit negativní kampaň, tedy míní šířit sdělení v neprospěch kandidujícího. Může se však jednat i o propagování kandidujícího subjektu bez jeho vědomí. Do doby oficiální registrace kandidátních listin je to možné mimo režim volebního zákona, tedy bez registrace a s ní spojených povinností. Upozorňujeme však, že i v tom případě platí povinnost zajistit, aby sdělení či prezentace byly označeny v souladu se zákonem č. 40/1995 Sb. (zákon o regulaci reklamy). Počínaje dnem následujícím po dni registrace kandidátních listin (tedy 49 dní před dnem voleb) je povinen registrovat se u Úřadu jako takzvaná registrovaná třetí osoba ten, kdo se do kampaně zapojuje bez vědomí kandidujícího subjektu. Z judikatury sice plyne, že povinnost registrovat se nastává až při výdajích (peněžních nebo v podobě jiných plnění ocenitelných v penězích) ve výši, která by znamenala, že vedení kampaně bez předchozí registrace bude představovat ohrožení zájmu na férovosti volební kampaně a prevenci obcházení výdajových limitů. Úřad však doporučuje třetím osobám registrovat se vždy, když jsou s agitací spojeny výdaje (nebo má agitace charakter činnosti, za kterou se obvykle platí). Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. Ars 6/2023 – 46 (odst. 49) plyne, že dosáhnou-li výdaje na agitaci „téměř 10 % celkového výdajového limitu pro registrovanou třetí osobu“, není pochyb o tom že třetí osoba je povinna se registrovat. Registrační formulář je k dispozici na stránkách ÚDHPSH. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, Úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat mimo jiné evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako agitační sdělení. Registrovaná třetí osoba si musí zřídit internetovou stránku (zdarma lze využít mnoha veřejných platforem, zcela nevhodné jsou ale sociální sítě), na které bude zveřejňovat informace o financování své kampaně. Informace o této stránce a o transparentním účtu musí oznámit Úřadu prostřednictvím formuláře dostupného na jeho stránkách. Pokud bude registrovaná třetí osoba svoji agitaci hradit penězi, má povinnost si pro financování kampaně zřídit v bance veřejně přístupný (transparentní) volební účet (v případě, že nic platit nebude, ale například jen umístí na svoji nemovitost plachtu, za kterou nic neplatila, účet zřizovat nemusí). Hodnota kampaně registrované třetí osoby (ať už reálně něco platí, či nikoliv), nesmí včetně DPH překročit limit Do limitu se započítávají nejen finanční výdaje, ale také nepeněžní dary a hodnota bezúplatných plnění.  O peněžních výdajích i bezúplatných plněních si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci. Její formu zákon neupřesňuje, avšak do 10 dní po skončení volební kampaně musí registrovaná třetí osoba zveřejnit na své internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně, kterou Úřadu nahlásila, přehled o výdajích v tomto členění: Přehled zde musí být zveřejněn po dobu nejméně 3 měsíců. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musí po dobu alespoň 5 let uchovat a na výzvu Úřadu ji poskytnout. Volební účet smí registrovaná třetí osoba zrušit kdykoliv poté, co z něj uhradila všechny výdaje své kampaně. V případě, že registrovaná třetí osoba využívá k agitaci dobrovolníky, uplatní se pravidla uvedená v hesle Práce dobrovolníků v kampani.

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (3) ~ agitace na vlastní nemovitosti (6) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (20) ~ cena obvyklá (9) ~ charita (1) ~ členové stran (3) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (11) ~ dary a dárci (23) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ DPH (1) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (4) ~ hospodaření (17) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (6) ~ kandidát (14) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (2) ~ liberace (1) ~ limit na dary (11) ~ limit na výdaje (11) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (2) ~ mzdový účet (6) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (11) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (2) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (16) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (4) ~ registrovaná třetí osoba (4) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (6) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (6) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (12) ~ účel transakce (4) ~ účetnictví kampaně (16) ~ ukončení kampaně (1) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (8) ~ veškeré úsilí (1) ~ volební obvody (4) ~ volební účet (19) ~ volební web (4) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (7) ~ výroční finanční zpráva (12) ~ vztah strany a kandidáta (1) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (6) ~ závazky stran a hnutí (6) ~ zpráva o financování (20) ~ zvláštní účet (15) ~

Volební kampaně