kandidát – Průvodce pravidly financování politiky

Oznámení sponzorů kampaně

Nejpozději 3 dny přede dnem voleb kandidující volební strana oznámí Úřadu všechny osoby v rozsahu údajů uvedených níže, které ve prospěch kandidující volební strany nebo jejího kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar, nepeněžitý dar nebo bezúplatné plnění či vedly volební kampaň s písemným souhlasem kandidující volební strany. Nově se výslovně stanovuje, že kandidující volební strana musí Úřadu nahlásit i informaci, že žádné takové osoby u ní neexistují. V případech, kdy se veřejnost zapojí do kampaně vlastní agitací (typicky vyvěšením volebních materiálů na vlastních plochách, pořádáním besedy s kandidátem apod.), již podle nové právní úpravy není rozhodující, zda kandidující volební strana o poskytnuté podpoře věděla či nevěděla. Určující je, zda poskytla dané osobě účastnící se volební kampaně písemný souhlas k účasti na kampani v její prospěch. Blíže viz toto heslo. Do oznámení sponzorů (3 dny před volbami) kandidující volební strana zahrne všechny sponzory a všechny třetí osoby, kterým poskytla písemný souhlas k agitaci. Kampaň vedenou těmito osobami vykáže jako bezúplatné plnění. Pokud někdo vede kampaň ve prospěch strany bez jejího písemného souhlasu, strana takovou osobu do svého seznamu neuvádí (odpovědnost za případnou registraci či označení nese v takovém případě tato osoba jako “třetí osoba” – blíže viz toto heslo). To platí i pro drobné účastníky volební kampaně, u nichž hodnota agitace nepřekročila 3.000 Kč. Ti se nikde neregistrují a strana je do seznamu sponzorů rovněž nezahrnuje, pokud jim neposkytla písemný souhlas Oznámení sponzorů se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Rozsah uváděných údajů se liší dle výše peněžitého daru, nepeněžitého daru či bezúplatných plnění. Podpora do 1 000 Kč včetně: U těchto sponzorů se z důvodu ochrany osobních údajů neuvádějí žádné další informace. Podpora nad 1 000 Kč: V úvahu se bere výše jednotlivých poskytnutých darů a bezúplatných plnění, nikoliv jejich souhrnná částka za daného dárce. Úřad oznámení bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách v podobě, v jaké ho kandidující volební strana podala. Koná-li se druhé kolo voleb (volby do Senátu, volba prezidenta republiky), mohou kandidující subjekty (včetně těch, které do druhého kola nepostoupí) využít též případné dary či bezúplatná plnění poskytnuté v mezidobí mezi oběma koly voleb, a to za předpokladu, že nejpozději 3 dny před druhým kolem oznámí zákonem stanovené údaje. Po uplynutí třetího dne přede dnem voleb (případně koná-li se druhé kolo voleb, po uplynutí třetího dne před druhým kolem voleb) již kandidující subjekty nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky (peněžité a nepeněžité dary, bezúplatná plnění), u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Pro strany a hnutí to neznamená, že by nemohly nadále přijímat dary, avšak tyto dary už nemohou být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihly identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit. Nezávislí kandidáti do Senátu a kandidáti na funkci prezidenta republiky by takto opožděně přijaté dary na volební účet měli na účtu ponechat, na úhradu volebních výdajů je nepoužít a v zákonem stanovené lhůtě je převést na veřejně prospěšné účely, případně je vrátit dárci. Pokud si kandidující volební strany nejsou tři dny před volbami jisty, které dary ještě do konce volební kampaně využijí, mají možnost „pro jistotu“ vykázat před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.

Zobrazit podrobnosti

Výdaje uskutečněné kandidátem

Výdaje, které na svou podporu uskuteční samotný kandidát, jsou součástí volební kampaně kandidující volební strany. Veškeré peněžní výdaje na volební kampaň, včetně těch, které provede kandidát, musí být hrazeny z volebního účtu kandidující volební strany (vyjma výdajů uvedených níže pod bodem 5). Kandidát tedy nemůže hradit výdaje své kampaně přímo ze svého osobního účtu. Výdaje hrazené kandidátem 1. Jsou uskutečňovány na základě dohody volební strany a jejího kandidáta, volební strana odpovídá za jejich zahrnutí do Zprávy o FVK. 2. Kandidát může na volební kampaň volební straně přispět úplatně i bezúplatně v součtu maximálně do 3 mil. Kč. 3. Výdaje v době volební kampaně se hradí z volebního účtu volební strany, a to včetně výdajů, u nichž dochází k současné propagaci či agitaci kandidáta a kandidující volební strany. 4. Výdaje hrazené kandidátem před vyhlášením volební kampaně a následně ve volební kampani použité pro potřeby propagace či agitace kandidáta je třeba prostřednictvím bezúplatného plnění převést na volební stranu. V případě, že volební strana nechce bezúplatné plnění přijmout, není možné je ve volební kampani využít. 5. Zpráva o FVK v části III. – zde doporučujeme uvádět výdaje kandidáta spojené s volební kampaní, které neuhradí volební strana z volebního účtu a je s kandidátem dohodnuta, že je může uskutečnit. Uskutečňuje se převážně za účelem osobní kampaně kandidáta a výdaje s ní spojené neslouží k propagaci volební strany. Jedná se např. o výdaje spojené s cestou kandidáta za voliči, výdaje za vizitky a kartičky, výdaje za provoz osobního webu kandidáta či výdaje za reklamu na sociálních sítích hrazenou z osobního účtu kandidáta, pronájem drobných věcí pro osobní kampaň a podobně. Výdaje spadají do limitu volební kampaně kandidující volební strany. Tyto výdaje se nepovažují za bezúplatné plnění, protože neslouží k propagaci strany, ale výhradně konkrétního kandidáta.

Zobrazit podrobnosti

Finanční limity a co je tvoří

Hodnota kampaně kandidujících volebních stran nesmí včetně DPH (k DPH více článek Zahrnutí DPH za zboží a služby ze zahraničí do výdajů kampaně) přesáhnout:: Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou (tzv. bezúplatné plnění), započítá se do této částky jeho obvyklá hodnota podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Hodnota se bere ve zlevněné výši pouze tehdy, pokud jde o běžnou obchodní slevu poskytovanou všem. Pokud by sleva přesahovala rámec běžných obchodních slev, rozdíl oproti obvyklé hodnotě by se započítal jako bezúplatné plnění. Kromě klasických výdajů na vedení volební kampaně, tedy propagaci kandidující volební strany a volební agitaci (jako služby PR a reklamních agentur, poradenských firem a firem realizujících volební kampaň, tvorbu vizuálů, pronájem ploch určených k propagaci a podobně), musí být vyčíslena a následně zahrnuta do finančních nákladů i hodnota bezúplatně poskytnutých komerčních ploch pro vylepení plakátů, bezúplatného poradenství či jiných bezúplatných plnění, jakož i nepeněžních darů. Kandidující volební strana odpovídá i za dodržování pravidel financování kampaně ze strany svých kandidátů. Proto je potřeba, aby kandidující volební strana měla alespoň kopie jednotlivých dokladů potvrzujících výdaje kandidáta, jakož i informace o kandidátem přijatých peněžitých darech a bezúplatných plněních (včetně zákonem požadovaných údajů o dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění), a zahrnula je do zprávy o financování volební kampaně. Pokud strany tvoří koalici a dojde k přestupku v souvislosti s transparentností a financováním kampaně, odpovědná za něj bude ta strana nebo hnutí zastoupené v koalici, které bylo ke splnění jednotlivých povinností pověřeno podle koaliční dohody. K výdajům uskutečněným kandidátem viz heslo Výdaje uskutečněné kandidátem.

Zobrazit podrobnosti

Majetek dobrovolníků a kandidátů

Kandidáti a dobrovolníci v kampani běžně využívají svůj majetek – typicky jde o věci běžné potřeby či bytové i nebytové prostory a jejich vybavení. Pokud tento majetek nepořizovali pro účely kampaně, ale využívají jej dlouhodobě k běžným nevýdělečným účelům (pro osobní potřebu), není třeba náklady s jeho používáním a provozem, ani jeho opotřebení zahrnovat do volebních výdajů. Jinou situací však je, pokud je majetek pořízen pro účely kampaně (například koupě megafonu) nebo jsou specificky pro účely kampaně vynaloženy výdaje na jeho úpravu. Takové výdaje pak představují výdaj kampaně. Do výdajů kampaně se započítává i spotřební majetek pořízený pro kampaň (např. pohonné hmoty, tonery, kancelářské potřeby). Pokud kandidát nebo dobrovolník používá při kampani vlastní auto, nepočítají se mezi výdaje kampaně pořizovací náklady, amortizace ani pojištění vozu. Výdajem kampaně je pouze palivo spotřebované v souvislosti s volební kampaní.

Zobrazit podrobnosti

Zaštítění akce držitelem veřejné funkce

Kandidáti, kteří jsou držiteli veřejné funkce, občas udělují svou záštitu nad kulturní, sportovní či jinou společenskou akcí. Rozhodujícím kritériem pro posouzení udělených záštit v souvislosti s volební kampaní je, zda daná událost či akce bude sloužit k propagaci kandidující volební strany nebo jejího kandidáta, případně k vyjádření v neprospěch jiné kandidující volební strany či kandidáta. V případě, že v souvislosti s událostí/akcí neproběhne žádná propagace, není záštita vnímána jako volební kampaň ve smyslu zákona, ale jako součást výkonu veřejné funkce kandidáta. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce ve skutečnosti odehraje. Pokud by například na propagačním letáku bylo u držitele veřejné funkce, který záštitu uděluje, zobrazeno logo strany, nebo by se zaštiťující osoba prezentovala jako kandidát v nadcházejících volbách, šlo by o volební kampaň.

Zobrazit podrobnosti

Obecně ke sponzorování kampaně

Ačkoliv se běžně používá spojení „sponzor kampaně“, strany a hnutí přijímají dary výhradně na takzvaný  zvláštní účet  bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze podle potřeby. „Sponzorem kampaně“ se tedy stává i každý „běžný“ sponzor, jehož dar strana ze zvláštního účtu převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Finanční prostředky z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří.  Pro strany a hnutí platí podmínka, že pokud hodnota podpory (peněžního či nepeněžního daru nebo bezúplatného plnění) překročí 1.000 Kč, smí ji přijmout jen na základě písemné smlouvy. O obecných pravidlech přijímání a vracení darů stranami se dočtete více pod heslem Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí). Sponzorování kampaně koalic se věnuje heslo Sponzorování kampaně koalic. Prezidenští a nezávislí senátní kandidáti dary přijímají na volební účet tak, aby byla naplněna (v tomto případě nepsaná) pravidla transparentnosti. Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění či nepeněžní dary. Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu, bezúplatné plnění nebo nepeněžní dar, je kandidující volební strana povinna všechny podporovatele evidovat. Všechny sponzory kandidující volební strana nejpozději 3 dny před volbami oznámí Úřadu v souladu se zákonem prostřednictvím aplikace. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat.

Zobrazit podrobnosti

Podpora jiného subjektu v kampani

Ústavní soud v nálezu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. Pl. ÚS 11/17, uvedl dvě možnosti spolupráce mezi politickými stranami a hnutími, a to prostřednictvím koalice nebo kandidatury s podporou do výše 3 mil. Kč. Na rozdíl od volební koalice, která vstupuje do kampaně oznámením společného volebního účtu koalice a bývá obvykle založena koaliční dohodou (viz Specifická pravidla pro koalice), je třeba na subjekty, které pouze deklarují vzájemnou podporu, nahlížet jako na samostatné jednotky. V případě, že kandidující volební strana kandiduje s tzv. podporou některé politické strany nebo hnutí, jedná se o neformální vyjádření spolupráce dvou či více stran, z nichž pouze jedna registruje svým jménem kandidátní listinu. Na kandidátní listině jsou v případě kandidatury „s podporou“ vedle kandidátů kandidující volební strany umístěni také zástupci podporujících subjektů. Strana, která podporuje v kandidatuře někoho jiného, podporovanému poskytuje dar nebo bezúplatné plnění a je v pozici běžného sponzora kampaně. Pokud je již od počátku veřejně známé, že kandidátní listinu strana či hnutí sama podávat nebude a její kandidáti budou kandidovat na kandidátní listině podporované kandidující volební strany, finanční podpora od podporujících stran či hnutí ve prospěch kandidující volební strany je možná za předpokladu dodržení zákonných limitů pro příjmy politických stran a politických hnutí. Limitace prostředků pro podporu kandidující strany stranou podporující do výše 3 mil. Kč je ve světle výše citovaného nálezu Ústavního soudu „daní“ za to, že oproti koalici má kandidatura „s podporou“ nižší uzavírací klauzuli pro vstup do Poslanecké sněmovny.   V případech, kdy dohoda o podpoře není ke dni vyhlášení voleb dojednána, může strana či hnutí sama za sebe vstoupit do kampaně s cílem kandidovat a propagovat sebe jako kandidující subjekt, i když nakonec žádnou kandidátní listinu nepodá. V tomto případě musí podporující subjekt sám splnit všechny administrativní povinnosti kampaně dané volebním zákonem. Z formálního hlediska totiž vede kampaň samostatně do doby registrace kandidátních listin nebo do okamžiku, kdy je veřejně známé, že kandidátní listinu podávat nebude a její kandidáti budou kandidovat na kandidátní listině podporované kandidující strany, hnutí nebo koalice. Volební výdaje podporujících stran se pak fakticky připočítávají k výdajům kandidujícího subjektu. Jinými slovy – při kandidatuře s podporou v tomto případě Úřad sčítá výdaje na kampaň všech subjektů, které se podílely na volební kampani toho, kdo registroval listinu. Nesmí přitom být překročen limit stanovený pro daný typ voleb. 

Zobrazit podrobnosti

Označování prostředků volební kampaně

Prostředky volební kampaně lze rozdělit do dvou kategorií: Pokud je politická reklama šířená vydavatelem (tedy někým, kdo tímto šířením poskytuje službu), musí být označena podle pravidel určených Nařízením EU o transparentnosti a cílení politické reklamy (dále jen Nařízení). Tato pravidla jsou velmi podrobně stanovena v příslušném prováděcím nařízení a platí nejen v době volební kampaně, ale vždy. Důležité ovšem je, že označení takové politické reklamy zajistí vydavatel, nikoli kandidující politická strana či jiný zadavatel. Všechny prostředky volební kampaně, které se neoznačují jako politická reklama podle Nařízení, musí být označeny informací o zadavateli a zpracovateli. Toto označení musí být čitelné a viditelné a zajišťuje ho zadavatel. Typicky se jedná o propagační předměty bez sdělení nebo o jakoukoli propagaci, jejíž šíření si zajišťuje zadavatel sám (např. osobně nebo u právnických osob prostřednictvím zaměstnanců, členů nebo dobrovolníků). Více k označení zadavatel / zpracovatel zde. Pravidla pro označování politické reklamy připouštějí zahrnutí nepovinných informací. Může se stát, že stejný vizuál je šířen jak vydavatelem (např. jako placená inzerce v periodickém tisku), tak samotným zadavatelem (např. na vlastní webové stránce nebo na vlastním profilu na sociálních sítích bez využití placených propagačních nástrojů). V takovém případě lze vizuál nad rámec požadavků daných Nařízením označit i informací o zpracovateli. Vizuál pak bude splňovat požadavky na označení podle obou režimů. Jak poznám, jestli má být prostředek volební kampaně označen podle pravidel pro označování politické reklamy? Podrobněji k problematice označování: Zákon o volebních kampaních pracuje s pojmem „zadavatel“ a „zpracovatel“, zatímco Nařízením EU o transparentnosti a cílení politické reklamy zavádí pojem „vydavatel“ (dále jen Nařízení). Aby bylo možné určit, kdo co označuje, eviduje a za co zodpovídá, je nutné porozumět všem možným situacím, které mohou v praxi nastat, a to nejen v době volební kampaně, ale vždy. Existuje šest základních typů situací: 1) Volební kampaň bez sdělení (neobsahuje text ani mluvený obsah) Nespadají pod politickou reklamu, protože postrádají sdělení. Jde však o prostředek volební kampaně, pokud je splněna úplatnost a doba vyhlášené kampaně. Označuje se zadavatel / zpracovatel, za což odpovídá zadavatel. Výdaje se evidují jako výdaje kampaně. Příklady: 2) Volební kampaň, která je zároveň politickou reklamou, a šíří ji smluvní vydavatel Obsahuje sdělení (např. hesla, komentáře, výzvy). Jde o volební kampaň, protože byly vyhlášeny volby a je splněna podmínka úplatnosti. Zároveň jde o politickou reklamu, protože obsahuje sdělení politického aktéra. Označení politické reklamy provádí vydavatel, nikoli zadavatel. Zadavatel poskytuje vydavateli informace potřebné pro označení. Výdaje se zařazují do výdajů kampaně. Příklady: 3) Volební kampaň, která je zároveň politickou reklamou, ale je šířena vlastními silami (bez vydavatele) Zadavatel si šíření v době volební kampaně provádí sám (členové, dobrovolníci, zaměstnanci). Neexistuje vydavatel služby politické reklamy. Politická reklama se proto neoznačuje podle Nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy (dále jen Nařízení), ale podle zákona o volebních kampaních informací o zadavateli/zpracovateli, což zajišťuje zadavatel. Výdaje se evidují jako výdaje kampaně. Příklady: 4) Politická reklama, kterou šíří vydavatel, ale nejde o volební kampaň Jde o sdělení politického aktéra, nebo o sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda. Může k němu docházet celoročně (i v době kampaně se může vyskytnout politická reklama, která není volební kampaní). Není však splněna definice volební kampaně, zejména proto, že sdělení nesměřuje k podpoře nebo znevýhodnění kandidujícího subjektu, ale má převážně informativní nebo tematický charakter (např. jde o informování o výkonu funkce, nikoli o propagaci kandidátů). Označení provádí vydavatel podle Nařízení. Výdaje se nezahrnují do výdajů volební kampaně. Příklady: 5) Politická reklama, která není šířena vydavatelem (interní šíření) a nejde o volební kampaň Opět jde o sdělení politického aktéra, nebo o sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, ale šíření si zadavatel zajišťuje interně. Proto neexistuje povinnost označení dle Nařízení (protože není vydavatel). Zároveň nejde o volební kampaň, takže se neuplatní ani zákon o volebních kampaních. K takovému jednání může docházet celoročně (i v době kampaně se může vyskytnout politická reklama, která není volební kampaní). Příklady: 6) Obsah, který není ani volební kampaní, ani politickou reklamou Nejčastěji jde o situace, kdy není splněna definice propagace ve prospěch/neprospěch kandidáta, nebo chybí úplatnost, nebo sdělení nesouvisí s volbami ani regulací. Příklad:

Zobrazit podrobnosti

Sociální sítě a internetové stránky

Ne všechny profily a příspěvky na sociálních sítích naplňují znaky volební kampaně. Pokud jde o osobní profil kandidáta (soukromý, nekomerční), za jehož správu není vyplácena odměna, příspěvky nejsou propagovány pomocí reklamních nástrojů a nebudou zde publikovány materiály, s nimiž je spojen prokazatelný výdaj v kampani, pak se bez ohledu na obsah příspěvků nejedná o volební kampaň. Řada audiovizuálních materiálů nespadá pod volební kampaň, protože nenaplňují znak úplaty. Typickým příkladem jsou běžné fotografie, které si účastník kampaně pořídí sám (například momentky, „selfíčka“ nebo jinak pořízené snímky, které nejsou profesionálně upravované). Pokud je fotografie zveřejněna jen tak, jak byla pořízena, nebo ji osoba upravila sama pomocí běžných neplacených nástrojů, nevznikl žádný prokazatelný výdaj, a proto nejde o prostředek volební kampaně ve smyslu zákona, bez ohledu na to co fotografie obsahuje. Taková fotografie tedy nemusí být označena jako prostředek volební kampaně. Jakmile je však příspěvek s fotografií propagován pomocí placených reklamních nástrojů, stává se součástí volební kampaně. Pokud je však v rámci příspěvku zveřejněného na soukromém profilu bez využití placených nástrojů použit audiovizuální materiál, který naplňuje znaky kampaně, nebo jsou-li příspěvky obsahující sdělení ve prospěch či neprospěch účastníků voleb vytvářeny copywriterem či PR pracovníkem za úplatu (případně je za jinou činnost spojenou s provozováním takového profilu poskytována úplata), jedná se o volební kampaň. V takovém případě je třeba, aby byl příslušný audiovizuální materiál opatřen informací o zadavateli a zpracovateli, případně (je-li např. šířen za úplatu) informacemi dle Nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy. Povinné údaje se uvádějí v titulku, obraze nebo popisu příspěvku; u živých přenosů se uvedou na stránce, kde je přenos dostupný, a doplní se do záznamu, pokud je možné jeho další přehrávání. Všechny textové i audiovizuální prvky, které naplňují znaky kampaně (s jejich přípravou nebo šířením je spojen výdaj), musí být v době kampaně označeny (více viz heslo Označování prostředků volební kampaně).

Zobrazit podrobnosti

Zdroje státu, samospráv a veřejných institucí

K volební kampani nelze bezúplatně využívat lidské, finanční, materiální a nemateriální zdroje státu nebo jiné osoby veřejného práva nebo právnické osoby, která je ovládána státem nebo jinou osobou veřejného práva, kromě ploch ve vlastnictví obce, která jsou určeny k bezúplatnému umísťování inzerce nebo obdobných sdělení. Plochy vyhrazené starostou pro výlep volebních plakátů Starosta může vyhradit plochy pro vylepení volebních plakátů kdykoliv ode dne začátku volební kampaně (tedy od vyhlášení voleb), nejpozději však do 16 dní před dnem voleb. Vyhradit takové plochy není povinností. Pokud však plochy vyhradí, možnost jejich využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahuje zákaz přijmout bezúplatné plnění od obce – mohou je tedy využívat i strany a hnutí. Ostatní plochy Obce, kraje i jimi ovládané právnické osoby mohou umožnit výlep volebních plakátů a jiné volební reklamy na všechna velkoplošná zařízení, která vlastní či spoluvlastní (plakátovací plochy, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení, vozy MHD a podobně). Pro poskytování ploch, které nejsou starostou vyhrazeny pro výlep volebních plakátů, nestanovuje zákon podmínku rovného přístupu k plochám obcí. Lze tedy uplatnit pravidlo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Podmínky poskytnutí ploch politickým stranám a hnutím Pro kandidující volební strany platí zákaz přijmout od obce, kraje a jimi ovládaných osob dar či jiné bezúplatné plnění s výjimkou ploch vyhrazených starostou pro výlep volebních plakátů a ostatních ploch určených k bezúplatnému umísťování inzerce nebo obdobných sdělení (viz výše). Pokud chtějí například vylepit plakáty na jinou obecní plakátovací plochu, musejí dané obci za vylepení plakátů zaplatit cenu obvyklou. Cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samosprávy vůči politické straně, což zákon zakazuje. Vzhledem k tomu, že kandidující volební strany jsou povinny ve svém účetnictví zaznamenat každý náklad volební kampaně, doporučujeme, aby o pronájmu plochy byla uzavřena alespoň jednoduchá dohoda či obdobná forma záznamu. Tento účel může plnit i příjmový doklad, v němž bude uvedena doba pronájmu, rozsah vyhrazené plochy a cena. Po ukončení doby pronájmu by plakáty měly být odstraněny. Obec samozřejmě není povinna nabízet výlepové plochy výhradně za poplatek. Pokud obec dosud poskytovala své plakátovací plochy zdarma, nemusí na této praxi nic měnit. Pro plochu ve vlastnictví obce, která je určena k bezúplatnému umísťování inzerce nebo obdobných sdělení, neplatí zákaz bezúplatného využívání.

Zobrazit podrobnosti

Průvodce pravidly

Klíčové slovo: kandidát

Volební kampaně

Hospodaření stran a hnutí

Hospodaření politických institutů