Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet.
Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd.
Příchozí platba není automaticky darem
Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme.
K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností:
- strana dárce vykázala v přehledu poskytovatelů darů zveřejňovaném před volbami;
- k příchozí transakci byla uzavřena písemná darovací smlouva;
- strana obdržené prostředky převedla na svůj jiný bankovní účet, nebo je vybrala do hotovostní pokladny (tedy zůstatek na účtu, na který byla platba připsána, klesl pod výši připsané částky);
- finanční obnos zůstal na účtu, na který byla platba připsána, i po uplynutí doby potřebné k bezodkladnému vrácení peněz, nejpozději však ke konci účetního období (tedy k 31. prosinci).
Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy
Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok.
Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně
Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce „prasklo“ něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují.
Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu.
Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem
K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč.
Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně).
Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710.
Jak předejít problémům s přijímáním darů
Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.