cena obvyklá – Průvodce pravidly financování politiky

Majetek dobrovolníků a kandidátů

Heslo Práce dobrovolníků a kandidátů vysvětluje, jak se v kampani nahlíží na lidskou práci dobrovolníků a kandidátů. Využití majetku fyzických osob věnujeme samostatné heslo. Kandidáti a dobrovolníci v kampani běžně využívají svůj majetek – typicky jde o věci běžné potřeby či bytové i nebytové prostory a jejich vybavení. Pokud tento majetek nepořizovali pro účely kampaně, ale využívají jej dlouhodobě k běžným nevýdělečným účelům (pro osobní potřebu), není třeba náklady s jeho používáním a provozem, ani jeho opotřebení zahrnovat do volebních výdajů. Jinou situací však je, pokud je majetek pořízen pro účely kampaně (například koupě megafonu) – v tom případě představuje výdaj kampaně. Do výdajů kampaně je třeba započíst také krátkodobý, „oběžný“ majetek pořízený pro účely kampaně. Jde o majetek, který se neopotřebovává, ale spotřebovává (typicky pohonné hmoty, tonery, kancelářské potřeby atp.). Běžným příkladem je použití vlastního vozu v kampani. Pokud kandidát či dobrovolník vůz standardně (mimo dobu kampaně) používá pro osobní potřebu, nejsou sice výdajem kampaně pořizovací náklady, amortizace, pojištění a podobně, ale palivo spotřebované v souvislosti s agitací výdajem kampaně je. Specifickou, avšak nikoliv raritní situací je využití dlouhodobého majetku kandidáta či dobrovolníka způsobem, za který se poskytla nebo obvykle poskytuje úplata. Příkladem může být úprava vlastní movité či nemovité věci (polep auta, nástřik fasády atp.). V těchto případech jsou výdajem kampaně náklady spojené s těmito úpravami a jako bezúplatné plnění se vykazuje též obvyklá cena služby (v uvedených případech pronájem reklamní plochy).

Zobrazit podrobnosti

Velkoplošná zařízení obcí a krajů

Zatímco volební zákony striktně zakazují použití komunikačních médií obcí a krajů (tedy např. zpravodajů či obecního rozhlasu) ve volební kampani, u velkoplošných zařízení taková omezení nejsou. Pro politické strany a hnutí však platí obecná zásada, že od samospráv nesmějí přijmout dar ani bezúplatné plnění. Plochy vyhrazené starostou pro výlep volebních plakátů Starosta může vyhradit plochy pro vylepení volebních plakátů kdykoliv ode dne začátku volební kampaně (tedy od vyhlášení voleb), nejpozději však do 16 dní před dnem voleb. Vyhradit takové plochy není povinností. Pokud však plochy vyhradí, možnost jejich využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zákona o sdružování,, která stranám a hnutím zakazuje přijmout bezúplatné plnění od obce – mohou je tedy využívat i strany a hnutí. Ostatní plochy Obce, kraje i jimi ovládané právnické osoby mohou umožnit výlep volebních plakátů a jiné volební reklamy na všechna velkoplošná zařízení, která vlastní či spoluvlastní (plakátovací plochy, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení, vozy MHD a podobně). Pro poskytování ploch, které nejsou starostou vyhrazeny pro výlep volebních plakátů, nestanovuje zákon podmínku rovného přístupu k plochám obcí. Lze tedy uplatnit pravilo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Podmínky poskytnutí ploch politickým stranám a hnutím Pokud je kandidujícím subjektem politická strana nebo hnutí, platí pro ni zákaz přijmout od obce, kraje a jimi ovládaných osob dar či jiné bezúplatné plnění s výjimkou ploch vyhrazených starostou pro výlep volebních plakátů (viz výše). Kandidující strany a hnutí, které chtějí například vylepit plakáty na obecní plakátovací plochu, tedy musejí dané obci za vylepení plakátů zaplatit. Musí přitom jít minimálně o „cenu obvyklou“, neboť cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samosprávy vůči politické straně. Vzhledem k tomu, že strany jsou povinny ve svém účetnictví zaznamenat každý náklad volební kampaně, doporučujeme, aby o pronájmu plochy byla uzavřena alespoň jednoduchá dohoda či obdobná forma záznamu. Tento účel může plnit i příjmový doklad, v němž bude uvedena doba pronájmu, rozsah vyhrazené plochy a cena. Po ukončení doby pronájmu by plakáty měly být odstraněny. Obec samozřejmě není povinna nabízet výlepové plochy výhradně za poplatek. Pokud obec dosud poskytovala své plakátovací plochy zdarma, nemusí na této praxi nic měnit. Politické strany a hnutí by však neměly na takové plochy své plakáty zdarma vylepovat, protože by tím přijaly bezúplatné plnění, což jim zákon zakazuje.

Zobrazit podrobnosti

Práce dobrovolníků a kandidátů

Zvláštní postavení v evidenci výdajů hrají i dobrovolníci. Osoba, která provádí činnost pro někoho jiného, tak většinou nečiní bez důvodu – takovým důvodem bude buďto úplata, nebo jiná její motivace. Pokud je motivací dobrovolníků k účasti na kampani osobní vklad do činnosti toho, pro nějž práci vykonává, tedy uplatnění vlastní svobody projevu a vyjádření politického názoru, nenaplňuje taková dobrovolnická činnost znaky volební kampaně. V ostatních případech by práce dobrovolníků měla být ve finálních nákladech zohledněna, přičemž její hodnota se odvíjí od „ceny obvyklé“ za práci, kterou dobrovolník v rámci volební kampaně vykonával. Současně je třeba rozlišovat činnost dobrovolníků jako takových od práce koordinátorů, organizátorů, školitelů dobrovolníků a obdobných pozic. Za tento typ práce s dobrovolníky bývá obvykle poskytována úplata a znaky volební kampaně zde tedy mohou být naplněny. Obecně platná pravidla není možné pro tyto případy formulovat – důležité jsou vždy konkrétní okolnosti. „Dobrovolničením“ v kampani se rozumí pouze lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv zajištění dalších služeb a materiálu v režii dobrovolníka. Například poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně dobrovolníkem již nespadá pod dobrovolnictví, ale řídí se standardními pravidly pro agitaci s vědomím kandidujícího subjektu, případně pro sponzorování kampaně.

Zobrazit podrobnosti

Finanční limity a co je tvoří

Hodnota kampaně kandidujících subjektů nesmí včetně DPH přesáhnout Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou (tzv. bezúplatné plnění), započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Kromě klasických výdajů na vedení volební kampaně, tedy propagaci kandidujícího subjektu a volební agitaci (jako služby PR a reklamních agentur, poradenských firem a firem realizujících volební kampaň, tvorbu vizuálů, pronájem ploch určených k propagaci a podobně), musí být vyčíslena a následně zahrnuta do finančních nákladů i hodnota bezúplatně poskytnutých ploch pro vylepení plakátů, bezúplatného poradenství či jiných bezúplatných plnění, jakož i nepeněžních darů. Výdaj kampaně (finanční i nefinanční povahy) může uskutečnit i každý jednotlivý stranický či koaliční kandidát, dokonce může přijmout podporu od třetí osoby (viz Agitace s vědomím kandidujícího subjektu). Za to, že jsou dodržena pravidla financování kampaně (včetně označování materiálů povinnými informacemi), přitom odpovídá subjekt, na jehož listině kandidát figuruje. Proto je potřeba, aby kandidující subjekt měl alespoň kopie jednotlivých dokladů potvrzujících výdaj kandidáta a zahrnul je do zprávy o financování volební kampaně.

Zobrazit podrobnosti

Maximální výše daru či BÚP

Od jednoho dárce může strana či hnutí v jednom kalendářním roce přijmout dary a bezúplatná plnění celkové v hodnotě nepřesahující 3 000 000 Kč. V případě bezúplatných plnění a nepeněžních darů se do tohoto limitu započítává jejich obvyklá cena. V případě členských příspěvků se za dar považuje i členský příspěvek v částce převyšující 50 000 Kč. Pokud jedna osoba ovládá nebo je ovládána druhou, jsou pro tento účel považovány za jednoho dárce. Příkladem může být fyzická osoba, která je zároveň jednatelem právnické osoby. Dohromady mohou straně či hnutí poskytnout dary či bezúplatná plnění jen do celkové výše 3 000 000 Kč. Pokud dary a bezúplatná plnění od jednoho dárce za kalendářní rok přesáhnou 3 000 000 Kč, musí strana či hnutí dary (nebo hodnotu bezúplatného plnění) nad limit vrátit nejpozději do 1. dubna následujícího roku, a to včetně úrokového zhodnocení. Pokud je nemůže vrátit dárci, musí je odvést do státního rozpočtu.

Zobrazit podrobnosti

Ostatní bezúplatná plnění (BÚP)

Bezúplatným plněním může být např. poskytnutí služeb za cenu nižší než cenu obvyklou, případně zcela bez protiplnění. Typickým příkladem bezúplatného plnění je umožnění vyvěšení propagačních plachet na vlastní nemovitost či zaplacení propagace kandidujícího subjektu s jeho vědomím. Stejně tak pod tuto kategorii spadá třeba organizace a financování předvolebního setkání, pokud o jeho konání kandidující subjekt ví (účastnit se ho ovšem nemusí). U bezúplatného plnění je potřeba určit cenu obvyklou. Od jednoho dárce může v jednom kalendářním roce strana či hnutí přijmout peněžité a nepeněžité dary a jiná bezúplatná plnění, jen pokud jejich výše a cena obvyklá v celkovém součtu nepřesáhne 3 000 000 Kč. Osoby ovládané a ovládající (např. právnická osoba a její jednatel) se považují za jednoho dárce. Bezúplatné plnění s cenou obvyklou přesahující 1 000 Kč může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.

Zobrazit podrobnosti

Nepeněžní dary

Nepeněžitým darem se rozumí právní úkon, při kterém dárce převádí vlastnické právo nějaké věci obdarovanému bezplatně, tedy bez jakéhokoli protiplnění. U nepeněžitého daru je potřeba určit cenu obvyklou. Od jednoho dárce může v jednom kalendářním roce strana či hnutí přijmout peněžité a nepeněžité dary a jiná bezúplatná plnění, jejichž výše a cena obvyklá v celkovém součtu nepřesáhne 3 000 000 Kč. Osoby ovládané a ovládající (např. právnická osoba a její jednatel) se v tomto případě považují za jednoho dárce. Nepeněžitý dar s cenou obvyklou přesahující 1 000 Kč může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.

Zobrazit podrobnosti

Co je a co není kampaň?

Volební kampaní se dle zákona rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany (hnutí), koalice nebo kandidáta ve volbách a dále volební agitace a akce v jejich prospěch, za které se obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v jejich neprospěch, takzvaná negativní kampaň. Kampaní je tedy to, co propaguje, nebo naopak haní kandidující subjekt, jeho kandidáta nebo nezávislého kandidáta, přičemž současně se za to obvykle platí, ačkoliv je to jindy zdarma. To vše je platné jen v době, kdy podle zákona běží kampaň (viz Od kdy platí pravidla kampaně). Pokud kampaň neběží, neplatí pro politickou propagaci ani negativní politickou reklamu žádná pravidla daná volebním zákonem. Úřad za volební kampaň nepovažuje nošení drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně), protože za to se obvykle úplata neposkytuje. Totéž platí například pro jednotlivé nálepky na vlastním automobilu za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr považuje Úřad plochu odpovídající formátu A4. Pokud si za nošení předmětů nechal někdo zaplatit, do kampaně ve smyslu zákona vstoupil. Další častou formou projevení náklonnosti či nesouhlasu s kandidujícími jsou příspěvky na sociálních sítích. Volební zákon nijak neomezuje psaní příspěvků na soukromé, nekomerční profily, za jejichž správu se obvykle nikomu neplatí. Příspěvky ale nesmí být propagovány pomocí reklamních instrumentů a součástí sdělení nesmí být audiovizuální materiály, za jejichž výrobu se (obvykle) platí (například videa podbarvená hudbou či s vloženou grafikou nebo popisky, fotografie s vloženým textem a podobně). Pozor, pokud je příspěvek propagovaný pomocí placených reklamních instrumentů, jedná se o prvek kampaně, i když jde o prostý text nebo neupravenou fotografii!

Zobrazit podrobnosti

Průvodce pravidly

Klíčové slovo: cena obvyklá

Volební kampaně

Hospodaření stran a hnutí

Hospodaření politických institutů