Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: hospodaření

Jak realizovat platby mezd v období volební kampaně a mimo něj?

Pokud strana nebo hnutí má zaměstnance anebo vstupuje do jiných pracovněprávních vztahů (např. DPP), musí zřídit mzdový účet Povinnost Úřadu sdělit číslo tohoto účtu má strana nebo hnutí pouze na základě výzvy Úřadu. Jak ale převádět prostředky na/ze mzdového účtu? Zde mohou nastat dvě situace: V období mezi volebními kampaněmi, anebo pokud se strana nebo hnutí voleb neúčastní, je postup velmi jednoduchý. Na mzdový účet nejčastěji budou strany/hnutí převádět finanční prostředky ze zvláštního či provozního účtu. Ze mzdového účtu jsou pak vyplaceny mzdy. V průběhu volební kampaně a za podmínky, že se strana nebo hnutí účastní volební kampaně, je situace trochu složitější. Jelikož volební zákony (vyjma voleb komunálních) vyžadují, aby veškeré volební výdaje byly realizovány z volebního účtu (s výjimkou hotovostních plateb do limitu 5.000 Kč), doporučujeme výplatu mezd realizovat následovně. Strana nebo hnutí by si měla určit, jakým podílem svého úvazku se budou jednotliví její zaměstnanci podílet na volební kampani. Pokud se budou zaměstnanci na kampani podílet např. z 30 % ze svých úvazků, pak musí být z volebního účtu na mzdový účet převedena částka odpovídající 30 % jejich mzdy. Mzdy jsou tak vyplaceny ze mzdového účtu jednotlivým zaměstnancům jednou platbou. Refundace části „volebních“ mezd podle tohoto schématu respektuje účetní požadavek, že mzdy mají být vypláceny ze mzdového účtu a také požadavek zákona o sdružování v politických stranách, že volební výdaje jsou hrazeny z volebního účtu. Navíc nemůže dojít ke zveřejnění výše mezd pro jednotlivé pracovníky, neboť refundace z volebního účtu na mzdový účet bude formou úhrady jedné částky.

Zobrazit podrobnosti

Zveřejnění sponzorů kampaně

Nejpozději 3 dny před dnem voleb musejí všechny kandidující subjekty zveřejnit na webu s informacemi o financování kampaně údaje o všech sponzorech, jejichž dar využily nebo ještě plánují využít na úhradu výdajů kampaně (viz též Povinnosti po skončení kampaně). Spolu s finančními dary se stejným způsobem uvádí také bezúplatná plnění a nepeněžní dary. O všech podporovatelích je nutné zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Strany, hnutí, koalice i nezávislí kandidáti do Senátu a kandidáti na funkci prezidenta republiky mohou pro evidenci darů využít internetovou aplikaci pro vyhotovování zpráv. Ke splnění povinnosti zveřejnit dárce v tom případě stačí umístit na své stránky s informacemi o financování kampaně unikátní odkaz, který kandidující subjekty naleznou na úvodní straně po přihlášení do internetové aplikace ÚDHPSH. Aplikace automaticky zajistí, že pod tímto odkazem se v rozhodný okamžik (3 dny před dnem voleb) pro veřejnost zobrazí všichni sponzoři, které kandidující subjekt v aplikaci do té doby zaevidoval (současně data v aplikaci zůstanou pro pozdější zprávu o financování kampaně). Po uplynutí třetího dne před dnem voleb již kandidující subjekty nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky, u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Pro strany a hnutí to neznamená, že by nemohly nadále přijímat dary, avšak tyto dary nemohou už být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihly identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit.  Pokud si kandidující subjekty nejsou tři dny před volbami jisty, které dary ještě do konce volební kampaně využijí, mají možnost „pro jistotu“ vykázat před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.

Zobrazit podrobnosti

Obecně ke sponzorování kampaně

Strany, hnutí a koalice Ačkoliv se běžně používá spojení „sponzor kampaně“, strany a hnutí přijímají dary na takzvaný zvláštní účet bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze dle potřeby. „Sponzorem kampaně“ se tedy stává i každý „běžný“ sponzor, jehož dar si strana převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří.  Pro strany a hnutí platí podmínka, že pokud hodnota podpory (peněžního či nepeněžního daru nebo bezúplatného plnění) překročí 1.000 Kč, smí ji přijmout jen na základě písemné smlouvy (pro prezidentské a nezávislé senátní kandidáty tento požadavek neplatí). O obecných pravidlech přijímání a vracení darů stranami se dočtete více pod tímto heslem. Sponzorování kampaně koalic se věnuje samostatné heslo. Prezidentští a nezávislí senátní kandidáti Přijímání darů prezidentskými a nezávislými senátními kandidáty volební zákon nijak neupravuje. Doporučujeme dary přijímat na volební účet tak, aby byla naplněna (v tomto případě nepsaná) pravidla transparentnosti. Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění (například prostor pro agitaci na vlastní nemovitosti, slevu na jimi dodané zboží či služby) či nepeněžní dary (například nákup prostředků kampaně z vlastních peněz). Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu, bezúplatné plnění nebo nepeněžní dar, je kandidující subjekt povinen všechny podporovatele evidovat. O všech sponzorech musí kandidující subjekt nejpozději 3 dny před volbami zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Tyto údaje pak uvádí také ve zprávě o financování kampaně, kterou musí zveřejnit do 90 dní po volbách, a ve výroční finanční zprávě za příslušný kalendářní rok. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat. Protože zákon povinnost zveřejnit údaje přímo ukládá, strany, hnutí, koalice, prezidentští ani nezávislí senátní kandidáti tím neporušují pravidla ochrany osobních údajů.

Zobrazit podrobnosti

Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)

Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme.  K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce „prasklo“ něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují.  Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.

Zobrazit podrobnosti

Účetnictví

Každá politická strana musí ze zákona č. 563/1991 Sb. vést účetnictví. Hlavní úlohou účetnictví je podat systematickou výpověď o finanční situaci strany nebo hnutí ­– je tak nástrojem pro sledování a zobrazování stavů (např. rozvaha, soupis majetku aj.), toků (např. bankovní účet, přijaté dary aj.) a výsledků činnosti (výkaz zisků a ztrát, přijaté vs. vydané peníze za uspořádanou konferenci aj.).

Zobrazit podrobnosti

Hospodaření politických institutů

Pro hospodaření politických institutů platí stejná pravidla jako pro politické strany a hnutí, především musí vést oddělené účty pro různé typy výdajů. Na rozdíl od účetních uzávěrek politických stran a hnutí ale politické instituty nemusí předkládat účetní uzávěrky ověřené auditorem.

Zobrazit podrobnosti

Činnost politických institutů

Strana nebo hnutí mohou založit politický institut, který se bude zabývat výzkumnou, publikační, vzdělávací nebo kulturní činností v jedné z těchto oblastí: rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti, podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě, zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci. Instituty nemohou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení. Výsledky své činnosti, které z povahy věci jdou zveřejnit (např. tisková nebo audiovizuální díla), mají instituty povinnost zveřejňovat.

Zobrazit podrobnosti

Další povolené příjmy stran a hnutí

Kromě darů, bezúplatných plnění a členských příspěvků mohou strany a hnutí mít ještě následující příjmy: příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, dědictví, příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku (strany a hnutí ale nesmí vlastnit majetek v zahraničí), úroky z vkladů, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob (oblasti, ve kterých ale takové právnické osoby mohou podnikat, zákon omezuje), příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, zápůjčky a úvěry poskytnuté bankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. Jiné příjmy politických stran a hnutí zákon nepřipouští. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že se v praxi opakovaně setkal s tím, že fyzické osoby (např. členové strany či hnutí) nebo právnické osoby (firmy) poskytly politické straně nebo hnutí peněžní půjčku. Takový způsob financování politických stran a hnutí zákon o sdružování neumožňuje. Tyto subjekty mohou stranám nebo hnutím poskytnout pouze dary nebo (v případě členů) členské příspěvky.

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (2) ~ agitace na vlastní nemovitosti (4) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (15) ~ cena obvyklá (8) ~ členové stran (2) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (8) ~ dary a dárci (17) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (3) ~ hospodaření (13) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (5) ~ kandidát (12) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (4) ~ limit na dary (7) ~ limit na výdaje (8) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (3) ~ mzdový účet (5) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (9) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (3) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (12) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (5) ~ registrovaná třetí osoba (5) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (4) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (5) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (10) ~ účel transakce (3) ~ účetnictví kampaně (15) ~ ukončení kampaně (2) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (6) ~ volební obvody (3) ~ volební účet (16) ~ volební web (6) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (4) ~ výroční finanční zpráva (9) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (5) ~ závazky stran a hnutí (5) ~ zpráva o financování (18) ~ zvláštní účet (11) ~

Volební kampaně