Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: co není kampaň

Aktivity politických stran a hnutí v době volební kampaně

Období volební kampaně vyžaduje, aby jak kandidující subjekty, tak jednotliví kandidáti věnovali pozornost tomu, zda i jejich aktivity, které netvoří přímou součást projektu volební kampaně, nenaplňují znaky volební kampaně. Výdaje (ať už reálně nebo obvyklé) spojené s takovým jednáním jsou součástí volebních výdajů a použité prostředky (včetně např. pozvánek) je potřeba příslušně označovat. Obecně lze veškeré aktivity představitelů politických stran a hnutí zaměřené na zviditelnění kandidujících subjektů v době po vyhlášení voleb považovat za volební kampaň, pokud jsou s nimi reálně nebo obvykle spojeny nějaké náklady. Z tohoto pravidla jsou tři časté výjimky: Zákon stanoví, že volební kampaní je jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Není podstatná forma ani deklarovaný cíl aktivit, které subjekt sice nezamýšlel jako součást kampaně, ale fakticky její znaky naplňují. Důležité je, že jde o komunikaci směrem k voličům (nebo případně i k ostatním kandidujícím subjektům), která objektivně může u voličů vzbudit rozhodnutí volit určitým způsobem. Tento znak naplňuje velká část aktivit kandidujících subjektů v období volební kampaně, jejichž cílem je vlastní zviditelnění. To ale neznamená, že zahrnutí všech veřejných aktivit do aktuálně běžící kampaně je automatické. V praxi nastávají situace, kdy strana některé otázky veřejně komunikuje způsobem, za který se (obvykle) poskytuje úplata, a přesto není třeba je jako součást kampaně vykázat. Podstatné je, zda takovou aktivitou nemohou být obcházena pravidla financování běžící kampaně. Obecně platnou zásadu nelze stanovit, je vždy třeba posoudit konkrétní věc. Může třeba nastat situace, kdy sice stále trvá kampaň X, ale uskupení již hodlá zahájit propagaci osob pro dosud nevyhlášené volby Y. To je možné, pokud takové aktivity nebudou významným způsobem propagovat uskupení samotné nebo jednotlivé kandidáty v již vyhlášené kampani a bude evidentní, že jde o aktivitu zaměřenou na jiné volby. Nejvyšší správní soud* doslova uvádí, že „bude-li v období volební kampaně propagován způsobem, který je obvykle poskytován za úplatu, určitý kandidující subjekt (například formou osobní kampaně) nebo bude-li agitováno v jeho prospěch či neprospěch, bude se zpravidla jednat o volební kampaň podle § 16 odst. 1 volebního zákona. Výjimku budou představovat pouze ty případy, kdy je zcela evidentní, že se s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci o volební kampaň nejedná.“ * Ods. 41 rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. Ars 2/2023 – 45.

Zobrazit podrobnosti

Majetek dobrovolníků a kandidátů

Heslo Práce dobrovolníků a kandidátů vysvětluje, jak se v kampani nahlíží na lidskou práci dobrovolníků a kandidátů. Využití majetku fyzických osob věnujeme samostatné heslo. Kandidáti a dobrovolníci v kampani běžně využívají svůj majetek – typicky jde o věci běžné potřeby či bytové i nebytové prostory a jejich vybavení. Pokud tento majetek nepořizovali pro účely kampaně, ale využívají jej dlouhodobě k běžným nevýdělečným účelům (pro osobní potřebu), není třeba náklady s jeho používáním a provozem, ani jeho opotřebení zahrnovat do volebních výdajů. Jinou situací však je, pokud je majetek pořízen pro účely kampaně (například koupě megafonu) – v tom případě představuje výdaj kampaně. Do výdajů kampaně je třeba započíst také krátkodobý, „oběžný“ majetek pořízený pro účely kampaně. Jde o majetek, který se neopotřebovává, ale spotřebovává (typicky pohonné hmoty, tonery, kancelářské potřeby atp.). Běžným příkladem je použití vlastního vozu v kampani. Pokud kandidát či dobrovolník vůz standardně (mimo dobu kampaně) používá pro osobní potřebu, nejsou sice výdajem kampaně pořizovací náklady, amortizace, pojištění a podobně, ale palivo spotřebované v souvislosti s agitací výdajem kampaně je. Specifickou, avšak nikoliv raritní situací je využití dlouhodobého majetku kandidáta či dobrovolníka způsobem, za který se poskytla nebo obvykle poskytuje úplata. Příkladem může být úprava vlastní movité či nemovité věci (polep auta, nástřik fasády atp.). V těchto případech jsou výdajem kampaně náklady spojené s těmito úpravami a jako bezúplatné plnění se vykazuje též obvyklá cena služby (v uvedených případech pronájem reklamní plochy).

Zobrazit podrobnosti

Výkon veřejné funkce vs. kampaň

Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce, se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je osoba vykonávající veřejnou funkci současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce uvést do souladu s pravidly kampaně. Veřejným vystupováním se rozumí veřejná prezentace názorů, postojů či stanovisek dané osoby vykonávající veřejnou funkci nebo jí reprezentovaného politického subjektu. V některých případech je třeba, aby kandidující držitelé veřejných funkcí pozměnili charakter veřejného vystupování. Pokud osoba vykonávající veřejnou funkci ve veřejném vystoupení sděluje informace a vlastní názory týkající se výkonu její práce (typicky k připravované, projednávané či schválené legislativě) nebo v případech, kdy komentuje rozhodnutí, zákon či jiný postoj, který je v dané chvíli veřejným tématem, jde o součást její práce ve vztahu k občanům. Týká se to i případů, když osoba vykonávající veřejnou funkci provádí rekapitulaci své současné práce. Za volební kampaň je považováno veřejné vystoupení ve chvíli, kdy je jeho součástí například logo kandidujícího subjektu, hesla používaná v kampani, osoba vykonávající veřejnou funkci je označována jako kandidát, ve svém projevu slibuje realizaci řešení problémů, či v mediálním prostoru jsou její komentáře doplněny životopisem. Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandidující osoby vykonávající veřejnou funkci dbát na to, aby v souvislosti s kampaní nevystupovaly z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměly při tomto vystupování svou (v danou chvíli vykonávanou) funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. (Z mnoha možných příkladů takového vystupování můžeme uvést případné natočení předvolebního videa v budově Senátu či Poslanecké sněmovny, nošení primátorského řetězu na předvolebním setkání nebo třeba oslovení občanů stávajícím starostou/kandidátem z balkonu radnice). Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně.

Zobrazit podrobnosti

Jak publikovat v médiu samosprávy, aby to nebyla kampaň?

Volební zákon zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Je však přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti. Publikovat mohou i zastupitelé, radní, starostové (primátoři) či hejtmani, kteří reprezentují kandidující politický subjekt nebo jsou sami kandidáty. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga politické strany u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidujícího politického subjektu a jedná se již o volební kampaň.

Zobrazit podrobnosti

Pořádání dětského dne a jiných společenských, kulturních a sportovních akcí

Obecně platí, že jakákoliv akce, která slouží v době volební kampaně k propagaci kandidujícího subjektu (strany, jejího kandidáta atp.), je prvkem volební kampaně. Pouze v případě, že v souvislosti s pořádáním akce skutečně žádná propagace neproběhne, nemusí být vnímána jako volební kampaň. Velmi tedy záleží mimo jiné na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce skutečně odehraje. Pokud by například pozvánka na akci obsahovala logo strany, nebo by logo strany bylo viditelně umístěno v místě pořádání akce, je to propagace subjektu v době předvolební kampaně.

Zobrazit podrobnosti

Sociální sítě

Ne všechny profily a příspěvky na sociálních sítích naplňují znaky volební kampaně. Pokud jde o osobní profil kandidáta (soukromý, nekomerční), za jehož správu není vyplácena odměna, příspěvky nejsou propagovány pomocí reklamních nástrojů a nebudou zde publikovány materiály, za jejichž výrobu bylo zaplaceno nebo se za ni obvykle poskytuje úplata, pak se bez ohledu na obsah příspěvků nejedná o volební kampaň ve smyslu volebního zákona. Znaky kampaně dle zákona nenaplňuje ani řada audiovizuálních materiálů. Nejčastěji se jedná o vlastní fotografie pořízené účastníkem kampaně, „selfíčka“ atp. Pokud se jedná o fotografii bez zásahu, za nějž by byla nebo by se obvykle poskytla úplata (typicky fotky upravené svépomocí za použití běžných neplacených aplikací atp.), nenaplňuje taková fotografie – bez ohledu na svůj obsah – znaky volební kampaně, jak ji definuje volební zákon. Nemusí tedy být jako prostředek kampaně označena. Platí to ale pouze v případě, že příspěvek s fotografií není propagován pomocí reklamních nástrojů. Pokud je však v rámci příspěvku zveřejněného na soukromém profilu použit audiovizuální materiál, který naplňuje znaky kampaně, nebo jsou-li příspěvky obsahující sdělení ve prospěch či neprospěch účastníků voleb vytvářeny copywriterem či PR pracovníkem za úplatu (případně je za jinou činnost spojenou s provozováním takového profilu poskytována úplata), jedná se o volební kampaň. V takovém případě je třeba, aby byl příslušný audiovizuální materiál opatřen informací o zadavateli a zpracovateli.

Zobrazit podrobnosti

Od kdy platí pravidla kampaně?

Kampaň začíná dnem, kdy je ve Sbírce zákonů zveřejněno vyhlášení voleb. Končí dnem, kdy jsou ve Sbírce zákonů zveřejněny konečné volební výsledky. Odlišná pravidla pro kandidující a pro veřejnost Strana (hnutí), koalice, jejich kandidát, nezávislý kandidát nebo kandidát na funkci prezidenta republiky jsou pravidly kampaně vázáni už ode dne vyhlášení voleb. Dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona až po formální registraci kandidátních listin. Pokud chtějí vést propagaci, agitaci nebo negativní kampaň za úplatu, musí se registrovat a splnit další související povinnosti tzv. registrovaných třetích osob. Skutečný vstup kandidujících subjektů do kampaně Za okamžik skutečného vstupu do kampaně se považuje faktické jednání kandidujícího subjektu (nebo s jeho vědomím jiné osoby), kterým začal vykonávat činnost odpovídající volební kampani. Takovým jednáním je v praxi například zřízení volebního účtu či vstup do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, nebo negativní kampaň. Nejzazším termínem, jehož uplynutím již kandidát či kandidující subjekt z pohledu Úřadu zahájili volební kampaň, je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu. Platí to bez ohledu na to, zda svým jednáním naplňuje znaky kampaně. Skutečný vstup třetích osob do kampaně Třetím osobám, které hodlají propagovat či agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí či koalic bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodne o registraci kandidátních listin pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce. Je to 49. den před dnem voleb. Nejvyšší správní soud v této souvislosti totiž dovodil, že tyto povinnosti lze vůči třetím osobám uplatňovat teprve tehdy, když bude oficiálně známo, které subjekty se voleb účastní.

Zobrazit podrobnosti

Co je a co není kampaň?

Volební kampaní se dle zákona rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany (hnutí), koalice nebo kandidáta ve volbách a dále volební agitace a akce v jejich prospěch, za které se obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v jejich neprospěch, takzvaná negativní kampaň. Kampaní je tedy to, co propaguje, nebo naopak haní kandidující subjekt, jeho kandidáta nebo nezávislého kandidáta, přičemž současně se za to obvykle platí.  To vše je platné jen v době, kdy podle zákona běží kampaň (viz Od kdy platí pravidla kampaně). Pokud kampaň neběží, neplatí pro politickou propagaci ani negativní politickou reklamu žádná pravidla daná volebním zákonem. Úřad za volební kampaň nepovažuje nošení drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně), protože za to se obvykle úplata neposkytuje.  Totéž platí například pro jednotlivé nálepky na vlastním automobilu za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr považuje Úřad plochu odpovídající formátu A4.  Pokud si za nošení předmětů nechal někdo zaplatit, do kampaně ve smyslu zákona vstoupil. Další častou formou projevení náklonnosti či nesouhlasu s kandidujícími jsou příspěvky na sociálních sítích. Volební zákon nijak neomezuje psaní příspěvků na soukromé, nekomerční profily, za jejichž správu se obvykle nikomu neplatí. Příspěvky ale nesmí být propagovány pomocí reklamních instrumentů a součástí sdělení nesmí být audiovizuální materiály, za jejichž výrobu se (obvykle) platí (blíže viz toto heslo). Pozor, pokud je příspěvek propagovaný pomocí placených reklamních instrumentů, jedná se o prvek kampaně, i když jde o prostý text nebo neupravenou fotografii!

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (2) ~ agitace na vlastní nemovitosti (4) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (15) ~ cena obvyklá (8) ~ členové stran (2) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (8) ~ dary a dárci (17) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (3) ~ hospodaření (13) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (5) ~ kandidát (12) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (4) ~ limit na dary (7) ~ limit na výdaje (8) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (3) ~ mzdový účet (5) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (9) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (3) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (12) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (5) ~ registrovaná třetí osoba (5) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (4) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (5) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (10) ~ účel transakce (3) ~ účetnictví kampaně (15) ~ ukončení kampaně (2) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (6) ~ volební obvody (3) ~ volební účet (16) ~ volební web (6) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (4) ~ výroční finanční zpráva (9) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (5) ~ závazky stran a hnutí (5) ~ zpráva o financování (18) ~ zvláštní účet (11) ~