Podíl stran na společných výdajích
Příspěvky jednotlivých stran koalice, které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví, mohou být na koaliční volební kampaň poskytnuty dvěma způsoby.
Podíl stran na společných výdajích
Příspěvky jednotlivých stran koalice, které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví, mohou být na koaliční volební kampaň poskytnuty dvěma způsoby.
Příjemcem či poskytovatelem daru za koalici může být jen některá ze stran koalice. Jedná-li se o finanční dar, musí jej strana koalice přijmout na svůj zvláštní účet. Údaje o všech dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění, jejichž dary a bezúplatná plnění byly koalicí v kampani využity, musejí být uvedeny jak v koaličním přehledu dárců zveřejňovaném tři dny před začátkem hlasování, tak ve zprávě o financování volební kampaně. Strana koalice, která zřídila volební účet koalice a vede její účetnictví v dané kampani, nemůže ve prospěch koaliční kampaně poskytovat bezúplatná plnění či nepeněžní dary. Jak vyplývá z předchozího bodu, při absenci právní subjektivity koalice by v takovém případě byla příjemcem bezúplatného plnění sama strana, která vede koalici účetnictví, což není z logiky věci možné. Sama sobě strana bezúplatné plnění poskytnout nemůže. Proto strana, která vede účetnictví koaliční kampaně, může výdaje kampaně hradit pouze penězi.
Obecně ke sponzorování kampaně
Strany, hnutí a koalice Ačkoliv se běžně používá spojení „sponzor kampaně“, strany a hnutí přijímají dary na takzvaný zvláštní účet bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze dle potřeby. „Sponzorem kampaně“ se tedy stává i každý „běžný“ sponzor, jehož dar si strana převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří. Pro strany a hnutí platí podmínka, že pokud hodnota podpory (peněžního či nepeněžního daru nebo bezúplatného plnění) překročí 1.000 Kč, smí ji přijmout jen na základě písemné smlouvy (pro prezidentské a nezávislé senátní kandidáty tento požadavek neplatí). O obecných pravidlech přijímání a vracení darů stranami se dočtete více pod tímto heslem. Sponzorování kampaně koalic se věnuje samostatné heslo. Prezidentští a nezávislí senátní kandidáti Přijímání darů prezidentskými a nezávislými senátními kandidáty volební zákon nijak neupravuje. Doporučujeme dary přijímat na volební účet tak, aby byla naplněna (v tomto případě nepsaná) pravidla transparentnosti. Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění (například prostor pro agitaci na vlastní nemovitosti, slevu na jimi dodané zboží či služby) či nepeněžní dary (například nákup prostředků kampaně z vlastních peněz). Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu, bezúplatné plnění nebo nepeněžní dar, je kandidující subjekt povinen všechny podporovatele evidovat. O všech sponzorech musí kandidující subjekt nejpozději 3 dny před volbami zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Tyto údaje pak uvádí také ve zprávě o financování kampaně, kterou musí zveřejnit do 90 dní po volbách, a ve výroční finanční zprávě za příslušný kalendářní rok. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat. Protože zákon povinnost zveřejnit údaje přímo ukládá, strany, hnutí, koalice, prezidentští ani nezávislí senátní kandidáti tím neporušují pravidla ochrany osobních údajů.
Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)
Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme. K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce „prasklo“ něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují. Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.
Od jednoho dárce může strana či hnutí v jednom kalendářním roce přijmout dary a bezúplatná plnění celkové v hodnotě nepřesahující 3 000 000 Kč. V případě bezúplatných plnění a nepeněžních darů se do tohoto limitu započítává jejich obvyklá cena. V případě členských příspěvků se za dar považuje i členský příspěvek v částce převyšující 50 000 Kč. Pokud jedna osoba ovládá nebo je ovládána druhou, jsou pro tento účel považovány za jednoho dárce. Příkladem může být fyzická osoba, která je zároveň jednatelem právnické osoby. Dohromady mohou straně či hnutí poskytnout dary či bezúplatná plnění jen do celkové výše 3 000 000 Kč. Pokud dary a bezúplatná plnění od jednoho dárce za kalendářní rok přesáhnou 3 000 000 Kč, musí strana či hnutí dary (nebo hodnotu bezúplatného plnění) nad limit vrátit nejpozději do 1. dubna následujícího roku, a to včetně úrokového zhodnocení. Pokud je nemůže vrátit dárci, musí je odvést do státního rozpočtu.
Nepeněžitým darem se rozumí právní úkon, při kterém dárce převádí vlastnické právo nějaké věci obdarovanému bezplatně, tedy bez jakéhokoli protiplnění. U nepeněžitého daru je potřeba určit cenu obvyklou. Od jednoho dárce může v jednom kalendářním roce strana či hnutí přijmout peněžité a nepeněžité dary a jiná bezúplatná plnění, jejichž výše a cena obvyklá v celkovém součtu nepřesáhne 3 000 000 Kč. Osoby ovládané a ovládající (např. právnická osoba a její jednatel) se v tomto případě považují za jednoho dárce. Nepeněžitý dar s cenou obvyklou přesahující 1 000 Kč může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.
Peněžité dary může strana a hnutí přijímat pouze na zvláštní účet nebo v hotovosti. Hotovostní dar ale musí strana či hnutí bezodkladně také vložit na zvláštní účet. Dar nebo bezúplatné plnění přesahující hodnotu 1 000 Kč může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy. Přijetím peněžitého daru není okamžik, kdy je částka připsána na zvláštní účet strany či hnutí. Blíže viz Přijetí a vrácení daru. Od jednoho dárce může v jednom kalendářním roce strana či hnutí přijmout peněžité a nepeněžité dary a jiná bezúplatná plnění, jejichž výše a cena obvyklá v celkovém součtu nepřesáhne 3 000 000 Kč. Osoby ovládané a ovládající (např. právnická osoba a její jednatel) se považují za jednoho dárce.
Zahrnuty jsou pouze rozsudky zveřejněné v databázi Rozhodnutí správních soudů na webu Nejvyššího správního soudu.
Provozuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí
IČO 05553466, Kounicova 688/26, 602 00 Brno
https://udhpsh.cz, tel. 604 815 899, podatelna@udhpsh.cz