registrace listin – Průvodce pravidly financování politiky

Odstoupení z kampaně

Volební zákony rozlišují mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním. Subjekty, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a webovou stránku s informacemi o financování kampaně. Tím dávají najevo svůj zájem do kampaně vstoupit a účastnit se jí. Lhůta pro podání kandidátních listin je však až 66 dní před hlasováním. Mezitím se kandidující subjekt může z různých důvodů rozhodnout, že k podání listiny nakonec nepřistoupí a voleb se nezúčastní. Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) musí být do 3 dnů před volbami zveřejněn přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách vypracována zpráva o financování kampaně. Jestliže má veřejnost prostřednictvím webu úřadu možnost nahlížet do všech volebních účtů, měla by jeho prostřednictvím nalézt také tuto závěrečnou zprávu a na webech stran by měla nalézt údaje o podporovatelích. V případě, že strana, hnutí, koalice, prezidentský nebo nezávislý senátní kandidát pouze zřídili volební účet, ale nevyvíjeli žádnou činnost odpovídající volební kampani dle zákona, nepřijali žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradili z volebního účtu žádné výdaje, je vhodné zveřejnit na svém webu informaci, že žádnou podporu nepřijali. Dále je vhodné, aby úřadu doručili a na svém webu zveřejnili zprávu o financování kampaně s nulovými položkami. Takový postup doporučujeme. Pokud však subjekt v době kampaně vyvíjel činnost odpovídající kampani dle zákona (bez ohledu na to, zda za ni z volebního účtu platil, nebo šlo o bezúplatné plnění), má povinnost přehled podporovatelů (nebo informaci, že žádní nebyli) zveřejnit. Musí také vyhotovit zprávu o financování kampaně, zaslat ji úřadu a umístit na své stránky stejně jako subjekty, které kandidátní listinu podaly, jejich kandidátní listina byla zaregistrována a voleb se zúčastnily.

Zobrazit podrobnosti

Nemožnost registrace kandidáta jako třetí osoby

Volební zákony ukládají povinnost registrovat se jako třetí osoba tomu, kdo hodlá vést kampaň bez vědomí kandidujícího subjektu. Kandidát strany, hnutí či koalice svým vystupováním v kampani reprezentuje subjekt, který jej na svoji listinu umístil. Proto principiálně platí, že se na případnou kandidátem individuálně vedenou kampaň nahlíží, jako by byla vedena s vědomím subjektu, za který kandiduje. Z tohoto důvodu by tedy kandidáti stran, hnutí a koalic neměli v kampani vystupovat jako registrované třetí osoby. Výdaje kandidátů, kteří se přesto rozhodnou registrovat jako třetí osoby (úřad nemá ze zákona možnost takovou registraci odmítnout), proto budou připočteny k volebním nákladům subjektů, za něž kandidují. Doporučujeme proto kandidujícím stranám, hnutím či jejich koalicím průběžně sledovat, zda v registru třetích osob na webu úřadu nefigurují i někteří z jejich kandidátů.

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti při vstupu do kampaně

Politické strany (hnutí), koalice a nezávislí senátní kandidáti a prezidentští kandidáti mají při vstupu do kampaně čtyři povinnosti. Volební účet je podle zákona potřeba zřídit do 5 dní od vyhlášení voleb. Pokud ale strana (hnutí), koalice nebo nezávislý senátní kandidát či prezidentský kandidát začnou s kampaní později, je dnem zahájení jejich volební kampaně den, v němž svým jednáním poprvé naplnili znaky volební kampaně – viz Od kdy platí pravidla kampaně. V takovém případě je nutné, aby měli volební účet zřízený nejpozději v den, kdy kampaň zahájili. Nejzazším termínem, kdy se kampaň účastníků voleb považuje za zahájenou, je poslední den lhůty pro podání kandidátní listiny příslušnému orgánu, tj. 66 dnů před dnem voleb. Povinnosti při vstupu do kampaně mají také registrované třetí osoby. Těm se věnujeme v heslu Agitace bez vědomí kandidujícího uskupení („registrovaná třetí osoba“).

Zobrazit podrobnosti

Od kdy platí pravidla kampaně?

Kampaň začíná dnem, kdy je ve Sbírce zákonů zveřejněno vyhlášení voleb. Končí dnem, kdy jsou ve Sbírce zákonů zveřejněny konečné volební výsledky. Odlišná pravidla pro kandidující a pro veřejnost Strana (hnutí), koalice, jejich kandidát, nezávislý kandidát nebo kandidát na funkci prezidenta republiky jsou pravidly kampaně vázáni už ode dne vyhlášení voleb. Dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona až po formální registraci kandidátních listin. Pokud chtějí vést propagaci, agitaci nebo negativní kampaň za úplatu, musí se registrovat a splnit další související povinnosti tzv. registrovaných třetích osob. Skutečný vstup kandidujících subjektů do kampaně Za okamžik skutečného vstupu do kampaně se považuje faktické jednání kandidujícího subjektu (nebo s jeho vědomím jiné osoby), kterým začal vykonávat činnost odpovídající volební kampani. Takovým jednáním je v praxi například zřízení volebního účtu či vstup do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, nebo negativní kampaň. Nejzazším termínem, jehož uplynutím již kandidát či kandidující subjekt z pohledu Úřadu zahájili volební kampaň, je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu. Platí to bez ohledu na to, zda svým jednáním naplňuje znaky kampaně. Skutečný vstup třetích osob do kampaně Třetím osobám, které hodlají propagovat či agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí či koalic bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodne o registraci kandidátních listin pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce. Je to 49. den před dnem voleb. Nejvyšší správní soud v této souvislosti totiž dovodil, že tyto povinnosti lze vůči třetím osobám uplatňovat teprve tehdy, když bude oficiálně známo, které subjekty se voleb účastní.

Zobrazit podrobnosti

Co je a co není kampaň?

Volební kampaní se dle zákona rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany (hnutí), koalice nebo kandidáta ve volbách a dále volební agitace a akce v jejich prospěch, za které se obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v jejich neprospěch, takzvaná negativní kampaň. Kampaní je tedy to, co propaguje, nebo naopak haní kandidující subjekt, jeho kandidáta nebo nezávislého kandidáta, přičemž současně se za to obvykle platí, ačkoliv je to jindy zdarma. To vše je platné jen v době, kdy podle zákona běží kampaň (viz Od kdy platí pravidla kampaně). Pokud kampaň neběží, neplatí pro politickou propagaci ani negativní politickou reklamu žádná pravidla daná volebním zákonem. Úřad za volební kampaň nepovažuje nošení drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně), protože za to se obvykle úplata neposkytuje. Totéž platí například pro jednotlivé nálepky na vlastním automobilu za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr považuje Úřad plochu odpovídající formátu A4. Pokud si za nošení předmětů nechal někdo zaplatit, do kampaně ve smyslu zákona vstoupil. Další častou formou projevení náklonnosti či nesouhlasu s kandidujícími jsou příspěvky na sociálních sítích. Volební zákon nijak neomezuje psaní příspěvků na soukromé, nekomerční profily, za jejichž správu se obvykle nikomu neplatí. Příspěvky ale nesmí být propagovány pomocí reklamních instrumentů a součástí sdělení nesmí být audiovizuální materiály, za jejichž výrobu se (obvykle) platí (například videa podbarvená hudbou či s vloženou grafikou nebo popisky, fotografie s vloženým textem a podobně). Pozor, pokud je příspěvek propagovaný pomocí placených reklamních instrumentů, jedná se o prvek kampaně, i když jde o prostý text nebo neupravenou fotografii!

Zobrazit podrobnosti

Průvodce pravidly

Klíčové slovo: registrace listin

Volební kampaně

Hospodaření stran a hnutí

Hospodaření politických institutů