Podíl stran na společných výdajích
Příspěvky jednotlivých stran koalice, které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví, mohou být na koaliční volební kampaň poskytnuty dvěma způsoby.
Podíl stran na společných výdajích
Příspěvky jednotlivých stran koalice, které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví, mohou být na koaliční volební kampaň poskytnuty dvěma způsoby.
Příjemcem či poskytovatelem daru za koalici může být jen některá ze stran koalice. Jedná-li se o finanční dar, musí jej strana koalice přijmout na svůj zvláštní účet. Údaje o všech dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění, jejichž dary a bezúplatná plnění byly koalicí v kampani využity, musejí být uvedeny jak v koaličním přehledu dárců zveřejňovaném tři dny před začátkem hlasování, tak ve zprávě o financování volební kampaně. Strana koalice, která zřídila volební účet koalice a vede její účetnictví v dané kampani, nemůže ve prospěch koaliční kampaně poskytovat bezúplatná plnění či nepeněžní dary. Jak vyplývá z předchozího bodu, při absenci právní subjektivity koalice by v takovém případě byla příjemcem bezúplatného plnění sama strana, která vede koalici účetnictví, což není z logiky věci možné. Sama sobě strana bezúplatné plnění poskytnout nemůže. Proto strana, která vede účetnictví koaliční kampaně, může výdaje kampaně hradit pouze penězi.
Koalice nemají právní subjektivitu, a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučuje se tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situaci usnadní, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, zákon ale nebrání tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily. Zároveň je na místě, aby koalice oznámila Úřadu, která (které) ze stran a hnutí zastoupených v koalici bude příslušné povinnosti plnit. Této politické straně nebo hnutí pak v případě nesplnění povinnosti vzniká odpovědnost za přestupek. Pokud koalice neoznámí Úřadu, které z politických stran a hnutí zastoupených v koalici svědčí příslušná povinnost v rámci volební kampaně, může Úřad zahájit řízení vůči všem politickým stranám a hnutím zastoupeným v koalici.
Nejpozději 3 dny před dnem voleb musejí všechny kandidující subjekty zveřejnit na webu s informacemi o financování kampaně údaje o všech sponzorech, jejichž dar využily nebo ještě plánují využít na úhradu výdajů kampaně (viz též Povinnosti po skončení kampaně). Spolu s finančními dary se stejným způsobem uvádí také bezúplatná plnění a nepeněžní dary. O všech podporovatelích je nutné zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Strany, hnutí, koalice i nezávislí kandidáti do Senátu a kandidáti na funkci prezidenta republiky mohou pro evidenci darů využít internetovou aplikaci pro vyhotovování zpráv. Ke splnění povinnosti zveřejnit dárce v tom případě stačí umístit na své stránky s informacemi o financování kampaně unikátní odkaz, který kandidující subjekty naleznou na úvodní straně po přihlášení do internetové aplikace ÚDHPSH. Aplikace automaticky zajistí, že pod tímto odkazem se v rozhodný okamžik (3 dny před dnem voleb) pro veřejnost zobrazí všichni sponzoři, které kandidující subjekt v aplikaci do té doby zaevidoval (současně data v aplikaci zůstanou pro pozdější zprávu o financování kampaně). Po uplynutí třetího dne před dnem voleb již kandidující subjekty nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky, u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Pro strany a hnutí to neznamená, že by nemohly nadále přijímat dary, avšak tyto dary nemohou už být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihly identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit. Pokud si kandidující subjekty nejsou tři dny před volbami jisty, které dary ještě do konce volební kampaně využijí, mají možnost „pro jistotu“ vykázat před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.
Obecně ke sponzorování kampaně
Strany, hnutí a koalice Ačkoliv se běžně používá spojení „sponzor kampaně“, strany a hnutí přijímají dary na takzvaný zvláštní účet bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze dle potřeby. „Sponzorem kampaně“ se tedy stává i každý „běžný“ sponzor, jehož dar si strana převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří. Pro strany a hnutí platí podmínka, že pokud hodnota podpory (peněžního či nepeněžního daru nebo bezúplatného plnění) překročí 1.000 Kč, smí ji přijmout jen na základě písemné smlouvy (pro prezidentské a nezávislé senátní kandidáty tento požadavek neplatí). O obecných pravidlech přijímání a vracení darů stranami se dočtete více pod tímto heslem. Sponzorování kampaně koalic se věnuje samostatné heslo. Prezidentští a nezávislí senátní kandidáti Přijímání darů prezidentskými a nezávislými senátními kandidáty volební zákon nijak neupravuje. Doporučujeme dary přijímat na volební účet tak, aby byla naplněna (v tomto případě nepsaná) pravidla transparentnosti. Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění (například prostor pro agitaci na vlastní nemovitosti, slevu na jimi dodané zboží či služby) či nepeněžní dary (například nákup prostředků kampaně z vlastních peněz). Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu, bezúplatné plnění nebo nepeněžní dar, je kandidující subjekt povinen všechny podporovatele evidovat. O všech sponzorech musí kandidující subjekt nejpozději 3 dny před volbami zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Tyto údaje pak uvádí také ve zprávě o financování kampaně, kterou musí zveřejnit do 90 dní po volbách, a ve výroční finanční zprávě za příslušný kalendářní rok. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat. Protože zákon povinnost zveřejnit údaje přímo ukládá, strany, hnutí, koalice, prezidentští ani nezávislí senátní kandidáti tím neporušují pravidla ochrany osobních údajů.
Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)
Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme. K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce „prasklo“ něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují. Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.
Přehled základních povinností stran a hnutí
Pokud strana či hnutí přijímá dary nebo dostává příspěvky ze státního rozpočtu, musí zřídit tzv. zvláštní účet. Pokud má strana či hnutí plnění z pracovně-právních vztahů (má zaměstnance, uzavírá DPP atd.), musí pro ně zřídit samostatný (mzdový) účet. Pokud se strana či hnutí účastní jiných voleb než voleb do zastupitelstev obcí, má povinnost si zřídit tzv. volební účet. Pokud má strana či hnutí příjmy a výdaje, je povinna si zřídit tzv. provozní účet. Po zřízení zvláštního účtu musí strana či hnutí oznámit Úřadu adresu internetových stránek, na kterých je přístupný. Po zřízení provozního účtu musí strana či hnutí oznámit Úřadu adresu internetových stránek, na kterých je přístupný. Strany a hnutí mají povinnost informovat Úřad o případných změnách v internetových odkazech na nahlášené účty. Nejpozději 1. dubna každého roku musí každá strana či hnutí předložit Úřadu výroční finanční zprávu. Spolu s výroční finanční zprávou musí strana či hnutí předložit i účetní uzávěrku ověřenou auditorem. Tato povinnost platí pro všechny strany a hnutí včetně těch, které nevyvíjejí činnost, nemají příjmy, jiné výdaje a podobně.
Peněžité dary může strana a hnutí přijímat pouze na zvláštní účet nebo v hotovosti. Hotovostní dar ale musí strana či hnutí bezodkladně také vložit na zvláštní účet. Dar nebo bezúplatné plnění přesahující hodnotu 1 000 Kč může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy. Přijetím peněžitého daru není okamžik, kdy je částka připsána na zvláštní účet strany či hnutí. Blíže viz Přijetí a vrácení daru. Od jednoho dárce může v jednom kalendářním roce strana či hnutí přijmout peněžité a nepeněžité dary a jiná bezúplatná plnění, jejichž výše a cena obvyklá v celkovém součtu nepřesáhne 3 000 000 Kč. Osoby ovládané a ovládající (např. právnická osoba a její jednatel) se považují za jednoho dárce.
Strany a hnutí musí ke své činnosti používat především finanční prostředky vedené na účtech, v hotovosti mohou platit jen výdaje nepřevyšující částku 5 000 Kč. Mohou také v hotovosti přijímat dary a členské příspěvky, dary ovšem musí obratem vložit na zvláštní účet.
Zákon stranám a hnutím ukládá povinnost vést samostatné účty pro čtyři typy příjmů či výdajů: tzv. zvláštní účet pro přijímání příspěvků ze státního rozpočtu a peněžních darů, volební účet pro úhradu výdajů volební kampaně ve volbách do Senátu, Poslanecké sněmovny, krajských zastupitelstev nebo v prezidentských volbách, účet pro plnění z pracovněprávních vztahů, tzv. provozní účet pro všechny další výdaje. Pokud strana či hnutí nemá příslušný typ příjmů či výdajů, nemusí daný účet zřizovat.
Zahrnuty jsou pouze rozsudky zveřejněné v databázi Rozhodnutí správních soudů na webu Nejvyššího správního soudu.
Provozuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí
IČO 05553466, Kounicova 688/26, 602 00 Brno
https://udhpsh.cz, tel. 604 815 899, podatelna@udhpsh.cz