Pozn.: tento text se vztahuje na politické strany, hnutí a jiné právnické osoby (zejména registrované třetí osoby). Politické strany a hnutí nesou objektivní odpovědnost za přestupky spáchané v souvislosti s jejich činností. Této odpovědnosti se mohou zprostit, pokud prokážou, že vynaložily veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránily. Zákon o přestupcích neuvádí přesnou definici „vynaložení veškerého úsilí“, je na Úřadu, aby posoudil, zda přijatá opatření byla dostatečná. Existenci opatření musí tvrdit a dostatečně prokázat politická strana či hnutí. Například se může stát, že kandidát bez vědomí strany vede kampaň a poruší při tom právní předpisy.  Hlavními způsoby, jak předejít porušování právních předpisů (a případně se zprostit odpovědnosti, pokud k porušení přes veškerou snahu přeci jen dojde), je zajištění informovanosti členů, zaměstnanců a kandidátů a zavedení vnitřních kontrolních mechanismů. Zajištění informovanosti může mít řadu podob, jako např. zavedení jasných interních směrnic a postupů, vnitřního systému sběru dokladů a informací o aktivitách konaných v rámci kampaně a pravidelná školení a vzdělávání. Kontrolní mechanismy pak spočívají většinou v provádění interních auditů a monitoringu aktivit, které kandidáti a zaměstnanci v rámci volebních kampaní vyvíjejí. Vhodné je také aktivně komunikovat s Úřadem při řešení případných nesrovnalostí.  Pouhé podepsání čestného prohlášení o dodržování pravidel volebních kampaní jednotlivými osobami není dostačující. Kromě samotného proškolení je nutné také důsledně kontrolovat, zda kandidáti, zaměstnanci, členové a obecně osoby jednající jménem strany či hnutí existující předpisy skutečně dodržují. Tato kontrola může mít podobu např. monitoringu vyvíjených aktivit, stanovení schvalovacího procesu pro určité aktivity apod. Důležité je také vést podrobnou dokumentaci o všech přijatých opatřeních, školeních, auditech a dalších výše uvedených aktivitách, které jsou zaměřeny na prevenci přestupků. Tato dokumentace slouží jako důkazní materiál v případě správního řízení. (Poznámka: Tento text se opírá o judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 19.09.2024, č. j. 4 As 123/2014 – 33.)