Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: Označení prostředků kampaně

Označování prostředků volební kampaně

Prostředky volební kampaně lze rozdělit do dvou kategorií:   Pokud je politická reklama šířená vydavatelem (tedy někým, kdo tímto šířením poskytuje službu), musí být označena podle pravidel určených Nařízením EU o transparentnosti a cílení politické reklamy (dále jen Nařízení). Tato pravidla jsou velmi podrobně stanovena v příslušném prováděcím nařízení a platí nejen v době volební kampaně, ale vždy. Důležité ovšem je, že označení takové politické reklamy zajistí vydavatel, nikoli kandidující politická strana či jiný zadavatel.   Všechny prostředky volební kampaně, které se neoznačují jako politická reklama podle Nařízení, musí být označeny informací o zadavateli a zpracovateli. Toto označení musí být čitelné a viditelné a zajišťuje ho zadavatel. Typicky se jedná o propagační předměty bez sdělení nebo o jakoukoli propagaci, jejíž šíření si zajišťuje zadavatel sám (např. osobně nebo u právnických osob prostřednictvím zaměstnanců, členů nebo dobrovolníků). Více k označení zadavatel / zpracovatel zde. Pravidla pro označování politické reklamy připouštějí zahrnutí nepovinných informací. Může se stát, že stejný vizuál je šířen jak vydavatelem (např. jako placená inzerce v periodickém tisku), tak samotným zadavatelem (např. na vlastní webové stránce nebo na vlastním profilu na sociálních sítích bez využití placených propagačních nástrojů). V takovém případě lze vizuál nad rámec požadavků daných Nařízením označit i informací o zpracovateli. Vizuál pak bude splňovat požadavky na označení podle obou režimů.   Jak poznám, jestli má být prostředek volební kampaně označen podle pravidel pro označování politické reklamy?  Podrobněji k problematice označování:  Zákon o volebních kampaních pracuje s pojmem „zadavatel“ a „zpracovatel“, zatímco Nařízením EU o transparentnosti a cílení politické reklamy zavádí pojem „vydavatel“ (dále jen Nařízení). Aby bylo možné určit, kdo co označuje, eviduje a za co zodpovídá, je nutné porozumět všem možným situacím, které mohou v praxi nastat, a to nejen v době volební kampaně, ale vždy.  Existuje šest základních typů situací:  1) Volební kampaň bez sdělení (neobsahuje text ani mluvený obsah)  Nespadají pod politickou reklamu, protože postrádají sdělení. Jde však o prostředek volební kampaně, pokud je splněna úplatnost a doba vyhlášené kampaně. Označuje se zadavatel / zpracovatel, za což odpovídá zadavatel. Výdaje se evidují jako výdaje kampaně.  Příklady:   2) Volební kampaň, která je zároveň politickou reklamou, a šíří ji smluvní vydavatel  Obsahuje sdělení (např. hesla, komentáře, výzvy). Jde o volební kampaň, protože byly vyhlášeny volby a je splněna podmínka úplatnosti. Zároveň jde o politickou reklamu, protože obsahuje sdělení politického aktéra. Označení politické reklamy provádí vydavatel, nikoli zadavatel. Zadavatel poskytuje vydavateli informace potřebné pro označení. Výdaje se zařazují do výdajů kampaně.  Příklady:   3) Volební kampaň, která je zároveň politickou reklamou, ale je šířena vlastními silami (bez vydavatele)  Zadavatel si šíření v době volební kampaně provádí sám (členové, dobrovolníci, zaměstnanci). Neexistuje vydavatel služby politické reklamy. Politická reklama se proto neoznačuje podle Nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy (dále jen Nařízení), ale podle zákona o volebních kampaních informací o zadavateli/zpracovateli, což zajišťuje zadavatel. Výdaje se evidují jako výdaje kampaně.  Příklady:   4) Politická reklama, kterou šíří vydavatel, ale nejde o volební kampaň  Jde o sdělení politického aktéra, nebo o sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda. Může k němu docházet celoročně (i v době kampaně se může vyskytnout politická reklama, která není volební kampaní). Není však splněna definice volební kampaně, zejména proto, že sdělení nesměřuje k podpoře nebo znevýhodnění kandidujícího subjektu, ale má převážně informativní nebo tematický charakter (např. jde o informování o výkonu funkce, nikoli o propagaci kandidátů). Označení provádí vydavatel podle Nařízení. Výdaje se nezahrnují do výdajů volební kampaně.  Příklady:   5) Politická reklama, která není šířena vydavatelem (interní šíření) a nejde o volební kampaň  Opět jde o sdělení politického aktéra, nebo o sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, ale šíření si zadavatel zajišťuje interně. Proto neexistuje povinnost označení dle Nařízení (protože není vydavatel). Zároveň nejde o volební kampaň, takže se neuplatní ani zákon o volebních kampaních. K takovému jednání může docházet celoročně (i v době kampaně se může vyskytnout politická reklama, která není volební kampaní).  Příklady:   6) Obsah, který není ani volební kampaní, ani politickou reklamou  Nejčastěji jde o situace, kdy není splněna definice propagace ve prospěch/neprospěch kandidáta, nebo chybí úplatnost, nebo sdělení nesouvisí s volbami ani regulací.  Příklad:  

Zobrazit podrobnosti

Označování kampaně na internetu

Webové stránky  U internetových stránek záleží, zda si je kandidující volební strana spravuje sama či nikoliv. Pokud se za službu platí (programování stránek, tvorba grafiky, umístění profesionálně vytvořeného loga, platba za doménu atd.), je třeba konkrétní prvky volební kampaně umístěné na webové stránky označovat. Pokud v souvislosti s kampaní dochází též k navýšení běžných výdajů na webovou prezentaci kandidující volební strany, která svoje stránky provozuje dlouhodobě i mimo dobu volební kampaně (nová volební grafika, tvorba nových podstránek souvisejících s kampaní, umísťování volebních materiálů atp.), stává se toto navýšení volebním výdajem.   Sociální sítě  Textové příspěvky („posty“) na sociálních sítích není třeba doplňovat informací o zadavateli a zpracovateli, pokud nebyly vytvořeny za úplatu, ale audiovizuální prvky (fotografie, videa, případně audionahrávky), které naplňují znaky kampaně, informaci o zadavateli a zpracovateli obsahovat mají (viz heslo). Mnoho běžných příspěvků na sociálních sítích nenaplňuje kritérium (obvyklé) úplatnosti, a proto je není potřeba označovat. Naopak vždy je potřeba označit příspěvky, které propagují nebo kritizují kandidující volební stranu a zároveň jejich příprava či její část podléhala úplatě (např. platba fotografovi, grafikovi, autorovi textu).   Označení je dále vyžadováno i u příspěvků, které jsou šířeny za úplatu (např. sponzorované příspěvky na Facebooku, příspěvky influencerů, za jejichž zveřejnění kandidující volební strana či třetí osoba zaplatila, …). V těchto situacích provádí označení vydavatel.  Vzhledem k technologickému vývoji může být určení toho, za co se obvykle poskytuje úplata, komplikované. Veřejnost tak získá informaci o tom, kdo daný prvek kampaně vytvořil.   V případě videí lze např. povinné informace uvést formou titulku nejlépe na začátku nebo na konci videa. Tento titulek musí být zobrazen po dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné jej bez obtíží přečíst (zpravidla alespoň po dobu 2 sekund), a musí být proveden v čitelném písmu a kontrastní barvě. V případě audio nahrávek mohou být tyto informace sděleny ústně. Jedná-li se o živý přenos (streamování), do kterého není možné vkládat titulky, uvede se např. informace o zadavateli a zpracovateli na stránce či platformě, na níž je přenos přístupný (například v popisu události). Titulek se zpětně doplní až do záznamu, pokud je možné jeho spuštění či stažení mimo stránku či platformu, kde byl živý přenos vysílán a kde je informace uvedena.  Označování přebíraných (sdílených) příspěvků na sociálních sítích  Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo ho spravuje (např. kandidující volební strana, kandidát, třetí osoba), také možnost sdílení* publikovaného obsahu („postů“) dalšími uživateli.   Při sdílení příspěvků je třeba rozlišovat, zda sdílený obsah naplňuje znaky volební kampaně, a zda jde zároveň o politickou reklamu ve smyslu Nařízení. Následující situace pokrývají všechny typové případy, které mohou při sdílení nastat:  Označování profilů na sociálních sítích  Některé sociální sítě nabízejí kromě bezplatných profilů i možnost získat za úplatu jinou kategorii profilu (např. verifikovaný profil). Pokud jsou takové profily využívány k volební kampani, neoznačují se jednotlivé profily, ale je potřeba označit konkrétní prvky volební kampaně umístěné na sociální sítě. Výdaje spojené se správou a provozováním takových profilů jsou volebním výdajem.   * Sdílením se rozumí opětovné zveřejnění na vlastní “zdi”, “timeline” atp., tedy “retweetování”, “repostování” atp. Sdílením se pro účely tohoto stanoviska nerozumí zaslání odkazu neveřejně, tedy například soukromou zprávou.  ** Sponzorováním se rozumí využit placených propagačních nástrojů sociálních sítí 

Zobrazit podrobnosti

Obecně k označení zadavatel a zpracovatel

Všechny prvky volební kampaně musí být označeny. Pravidla pro označování závisí na tom, do jakého režimu konkrétní sdělení spadá (více viz Označování prostředků volební kampaně).   Pravidla určená Nařízením EU o transparentnosti a cílení politické reklamy jsou velmi podrobně stanovena v příslušném prováděcím nařízení.  Ostatní prvky volební kampaně se označují informací o zadavateli a zpracovateli, a to v podobě názvu nebo zkratky kandidující volební strany, jména a příjmení v případě fyzické osoby nebo názvu právnické osoby. Nestačí přitom pouze uvést název či jméno zadavatelů a zpracovatelů, musí zde být také výslovně uvedeno, že jde o zadavatele či zpracovatele. Registrované třetí osoby navíc uvádějí své registrační číslo přidělené Úřadem.   Zákon výslovně stanoví, že informace o zadavateli a zpracovateli musí být srozumitelné a u vizuálních forem dobře čitelné. Forma uvedení se přiměřeně odvíjí od charakteru prostředku volební kampaně. U vizuálních prvků je potřeba uvádět text čitelným písmem, kontrastní barvou a mimo okraje, které mohou být překryty rámem reklamního nosiče. U audiovizuálních prostředků se údaje uvádějí v obraze (na začátku nebo konci videa), u zvukových forem ve zvuku. Pokud je prostředek kampaně sdílen digitálně (např. na sociálních sítích), musí být informace uvedena přímo v obraze, titulku nebo popisu příspěvku.  Příklad uvedení informace:  Zadavatel: Strana za svobodnou Klamoš / zpracovatel: První klamošská reklamní s.r.o. 

Zobrazit podrobnosti

Zadavatel a zpracovatel

Zadavatelem je ten, na jehož žádost nebo jehož jménem je prostředek volební kampaně nebo politické reklamy připravován. Zadavatel je tedy primární aktér, který iniciuje vznik sdělení nebo za kterého se sdělení realizuje, bez ohledu na to, kdo jeho výrobu či šíření hradí. Rozhodující je vztah ke sdělení (že je činěno na jeho žádost), nikoliv to, kdo materiálně uhradil jeho náklady. Volební propagace musí obsahovat jméno a příjmení fyzické nebo název právnické osoby, případně název koalice (ačkoliv nemá právní subjektivitu), která vytvoření propagace zadala. Toto označení by se v zájmu transparentnosti nemělo v průběhu kampaně měnit. U složitých či dlouhých názvů, které by nepřiměřeně zasahovaly do obsahu samotné propagace, se uvede zkratka (v případě koalic lze například použít zkratku přidělenou Českým statistickým Úřadem po registraci listin).  Zpracovatel se uvádí pouze u propagace, která není označována podle Nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Zpracovatelem je ten, u koho byl prostředek objednán, kdo volební kampaň vytvořil a u koho byla objednávka vyfakturována, tzn. autor podoby daného prostředku kampaně (webové stránky, billboard, plakát, video spot aj.). Uvede se jméno a příjmení fyzické nebo název právnické osoby. Typicky se jedná o reklamní a PR agentury, firmy poskytující poradenství v oblasti volebních kampaní nebo se podílející na jejich realizaci. Naopak zpracovatelem není vlastník nástroje, jakým je daný prostředek šířen (např. majitel plakátové plochy, majitel billboardu, provozovatel rozhlasového vysílání apod.). V případě, že se na podobě propagačního materiálu podílí více samostatných subjektů (samostatný fotograf, grafik, copywriter atp.), uvede se jako zpracovatel ten, jehož podíl na podobě materiálu byl největší. V této souvislosti je třeba upozornit, že v případech, kdy si na práci spojenou s vytvořením podoby prostředku kampaně smluvně najímá volební strana osoby či firmy, nelze uvádět jako zpracovatele volební stranu, která prostředek kampaně objednala. Zpracovatelem je politická strana/hnutí pouze v případě, kdy se na zpracování nepodílel žádný externí subjekt (nepočítaje doplňkové služby specifikované v Nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy). 

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (3) ~ agitace na vlastní nemovitosti (6) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (20) ~ cena obvyklá (9) ~ charita (1) ~ členové stran (3) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (11) ~ dary a dárci (23) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ DPH (1) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (4) ~ hospodaření (17) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (6) ~ kandidát (14) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (2) ~ liberace (1) ~ limit na dary (11) ~ limit na výdaje (11) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (2) ~ mzdový účet (6) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (11) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (2) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (16) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (4) ~ registrovaná třetí osoba (4) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (6) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (6) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (12) ~ účel transakce (4) ~ účetnictví kampaně (16) ~ ukončení kampaně (1) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (8) ~ veškeré úsilí (1) ~ volební obvody (4) ~ volební účet (19) ~ volební web (4) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (7) ~ výroční finanční zpráva (12) ~ vztah strany a kandidáta (1) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (6) ~ závazky stran a hnutí (6) ~ zpráva o financování (20) ~ zvláštní účet (15) ~

Volební kampaně