Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: Administrativa kampaně

Jak popisovat platební transakce?

Zákon o sdružování požaduje, aby platby ve prospěch a v neprospěch zvláštního účtu byly blíže specifikovány tzv. účelem platební transakce. Tento popis by měl jasně vyjadřovat, o jakou transakci se jedná, či za jakým účelem má být realizována (např. dar na volební kampaň, převod na volební účet, převod na provozní účet apod.). Jediný způsob, jak tento zákonný požadavek naplnit, je uvést tento popis do poznámky transakce.  V případě darů poukázaných ve prospěch zvláštního účtu má odpovědnost za splnění této povinnosti odesílatel (tj. dárce), nikoli strana či hnutí. Neoznačené platby bez uvedení účelu strana či hnutí nemusí vracet, pokud strana zjistí nutné informace o dárci. Je ale vhodné, aby strany a hnutí o této povinnosti informovaly své dárce a podporovatele a ti v poznámce transakce uváděli alespoň slovo „dar“.  V případě transakcích odesílaných ze zvláštního účtu má odpovědnost za splnění této povinnosti sama politická strana/hnutí. Pouhé slovo „převod“ nestačí. Doporučujeme, aby popisky jasně vyjadřovaly skutečný účel transakce. Typicky se může jednat o následující: „převod prostředků na volební účet“, „převod prostředků na provozní účet“, „převod státního příspěvku na činnost politického institutu na zvláštní účet institutu“, „vrácení daru“ atp. (výčet není úplný a může si jej strana/hnutí jakkoli modifikovat, pokud povede k vyšší transparentnosti).   Je vhodné také popisovat některé příjmové transakce, pokud je realizuje strana, jako např. „převod darů přijatých v hotovosti“, „převod daru získaného z platebních bran“, či „převod prostředků z crowd-fundigových platforem“. 

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti po skončení kampaně

Pro účastníky kampaně volby oznámením výsledků nekončí, kandidující subjekty i registrované třetí osoby mají další povinnosti. Tato pasáž shrnuje pravidla pro strany (hnutí), koalice, prezidentské kandidáty a nezávislé senátní kandidáty. Povinnosti registrovaných třetích osob jsou uvedeny v kapitole  Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany.   Vyčíslení příjmů a výdajů a zpráva o financování kampaně  Dnem, kdy jsou ve Sbírce zákonů zveřejněny celkové výsledky voleb, začíná kandidujícím volebním stranám běžet 90 denní lhůta. V této lhůtě musejí předložit příjmy a výdaje a veškeré související podklady (dříve volební účetnictví) a předložit zprávu o financování kampaně Úřadu.  Zpráva se po předložení automaticky zveřejní na webu Úřadu.  Obdobným způsobem, tj. prostřednictvím aplikace, se Úřadu předkládá také vyčíslení příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Úřad svým metodickým stanoviskem vymezil, co konkrétně má být předloženo. Výčet naleznete pod tímto heslem.  Volební účet a jeho zůstatek  Volební výdaje lze z volebního účtu hradit i po skončení volební kampaně, dokonce i po předložení zprávy o financování kampaně. Výdaje, jejichž uskutečnění není uvedeno ve zprávě o financování kampaně v části IV., musejí být ve zprávě uvedeny v přehledu peněžitých dluhů – část V. Aby si kandidující volební strana zajistila dostatek peněz pro uhrazení výdajů kampaně, může na volební účet posílat či vkládat jen peníze od sponzorů, které vykázala v přehledu 3 dny před volbami, nebo prostředky, které nepochází z darů. Z volebního účtu je také možné hradit případnou pokutu uloženou Úřadem, úplatu za služby související s vedením volebního účtu a poplatek za registraci kandidátní listiny podle příslušného volebního zákona. Tyto platby se však nepočítají do limitu výdajů na volební kampaň. Peněžní prostředky na volebním účtu nepodléhají po dobu volební kampaně výkonu rozhodnutí ani exekuci.  Po uplynutí 180denní lhůty (nebo po ukončení správního řízení vedeného v souvislosti s porušením pravidel volební kampaně) začíná běžet nezávislým kandidátům do Senátu a kandidátům na prezidenta lhůta 60 dní, během které musí být nevyužité finanční prostředky převedeny z volebního účtu na účet právnické osoby, jejímž posláním je veřejně prospěšná činnost.   Do 15 dnů od převedení prostředků předloží Úřadu informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny.   Koalice musejí ve lhůtě 60 dní po uplynutí 180 denní lhůty (nebo po ukončení správního řízení vedeného v souvislosti s porušením pravidel volební kampaně) nevyužitý zůstatek volebního účtu převést na jiný účet politických stran a hnutí v poměru dle jejich dohody nebo rovným dílem, není-li dohody.   Samostatně kandidující politické strany a hnutí nevyužitý zůstatek na jiný účet převádět nemusejí a volební účet se po uplynutí výše uvedené lhůty začne považovat za „provozní“ účet. V tomto ohledu nedoporučujeme převádět zbylé prostředky na zvláštní účet, který je primárně určený pro dary a státní příspěvky, ale na provozní účet. Zákon stanovuje každé kandidující volební straně povinnost si nejpozději ke dni vstupu do volební kampaně účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nové volby = nový účet“. Samostatně kandidující politické strany a hnutí nevyužitý zůstatek na jiný účet převádět nemusejí a volební účet se po uplynutí výše uvedené lhůty začne považovat za „provozní“ účet. V tomto ohledu nedoporučujeme převádět zbylé prostředky na zvláštní účet, který je primárně určený pro dary a státní příspěvky, ale na provozní účet. V takovém případě je politická strana nebo hnutí bez zbytečného odkladu povinna oznámit Úřadu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu. Původně byl totiž tento účet Úřadu oznámen jako volební. Samotné marné uplynutí zákonem stanovené lhůty lze považovat za zřízení účtu pro ostatní příjmy a výdaje. 

Zobrazit podrobnosti

Odstoupení z kampaně

Zákon o volebních kampaních rozlišuje mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním (nejdříve 150 dní před uplynutím stávajícího volebního období). Kandidující volební strany, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a oznámit adresu internetové stránky s přehledem platebních transakcí na volebním účtu. Kandidátní listinu lze podat v období od 80 do 66 dnů přede dnem voleb. Mezitím se kandidující volební strana může z různých důvodů rozhodnout, že k podání listiny nakonec nepřistoupí a voleb se nezúčastní.  Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) musí být nejpozději 3 dny před volbami oznámen přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách předložena zpráva o financování kampaně. Tyto povinnosti trvají i pro subjekty, které nakonec nepodaly kandidátní listinu. V případě, že kandidující volební strana pouze zřídila volební účet, ale nevyvíjela žádnou činnost, která by odpovídala volební kampani dle zákona, nepřijala žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradila z volebního účtu žádné výdaje, je povinností, aby Úřadu oznámili informaci o tom, že žádnou podporu nepřijala a předložila mu zprávu o financování kampaně s nulovými položkami. 

Zobrazit podrobnosti

Souběh více volebních kampaní

Toto heslo se týká souběhu více volebních kampaní mimo souběhu s kampaní pro komunální volby. Pro tento případ využijte toto heslo: Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní.  Souběh více volebních kampaní  Dosud docházelo k souběhu senátní kampaně a kampaně pro krajské, případně prezidentské volby, obecně však nelze vyloučit ani souběh jiných kampaní. V případě, že se subjekt účastní souběžně konaných kampaní, bude Úřad posuzovat náklady na prostředky kampaně podle poměru, ve kterém se dané prostředky propagace k souběžně konaných kampaním vztahují. Praxe volebních kampaní je velmi rozmanitá a není možné předem vymezit všechny situace, které mohou nastat. Je na zodpovědnosti kandidujících volebních stran, aby byly schopny obhájit vykázané výdaje v souběžně konaných kampaních. Úřad je připraven jednotlivé případy s kandidujícími volebními stranami konzultovat.  Pokud kandidující volební strana vede souběžně více volebních kampaní pro různé druhy voleb a má společné výdaje, které se uplatní v obou kampaních, nemusí hradit fakturu po částech z více volebních účtů, ale jednou platbou z jednoho volebního účtu s tím, že v účetnictví se rozdělení výdaje do obou kampaní zaznamená.   Pokud subjekt v některých volbách nekandiduje samostatně, ale pouze v koalicích, volební účet pro tyto volby nezakládá (neboť koalice mají zřízeny své volební účty) a úhradu v takovém případě provede podle koaliční dohody jedna politická strana nebo politické hnutí, která je totožná s tou, která založila volební účet a byla nahlášena Úřadu jako strana účtující a zodpovědná za povinnosti vztahující se pro kandidující volební strany. Způsob, jak se projeví tyto společné výdaje v předloženém účetnictví, najdete v hesle Náležitosti volebního účetnictví.

Zobrazit podrobnosti

Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní

Pokud se kandidující volební strana účastní souběžně komunální a jiné kampaně, bude Úřad posuzovat výdaje na kampaň podle poměru, ve kterém se dané prostředky propagace k oběma kampaním vztahují. Jako příklad lze uvést tiskovinu, v níž je jedna z deseti stran věnována kandidátovi do Senátu, zatímco zbylých devět stran představuje vize a kandidáty pro komunální volby. Náklady spojené s takovou tiskovinou by se do limitu senátní kampaně započetly jednou desetinou.  Praxe volebních kampaní je velmi rozmanitá a není možné předem vymezit všechny situace, které mohou nastat. Je na zodpovědnosti kandidujících volebních stran, aby byly schopny obhájit vykázané výdaje v souběžně konaných kampaních. Úřad je připraven jednotlivé případy konzultovat.  Úhrada faktur v případech, kdy se částka rozpočítává do obou kampaní, by měla proběhnout nadvakrát – platbou z volebního účtu pro regulované volby bude uhrazena poměrná část připadající na regulovanou kampaň, platbou z provozního účtu bude uhrazena poměrná část připadající na komunální kampaň. Doporučujeme, aby pro tyto účely byl (nad rámec zákonných povinností) zřízen provozní účet jako účet transparentní a aby strana či hnutí zpřístupnila veřejnosti tento účet na svých internetových stránkách. U obou plateb bude příkaz k úhradě těchto faktur označen výrazem SPOLEČNÝ VÝDAJ. 

Zobrazit podrobnosti

Jak realizovat platby mezd v období volební kampaně a mimo ně?

 Pokud strana nebo hnutí má zaměstnance anebo vstupuje do jiných pracovněprávních vztahů (např. DPP), musí zřídit mzdový účet. Povinnost Úřadu sdělit číslo tohoto účtu má strana nebo hnutí pouze na základě výzvy Úřadu. Jak ale převádět prostředky na/ze mzdového účtu? Zde mohou nastat dvě situace:  V období mezi volebními kampaněmi, anebo pokud se strana nebo hnutí voleb neúčastní, je postup velmi jednoduchý. Na mzdový účet nejčastěji budou strany/hnutí převádět finanční prostředky ze zvláštního či provozního účtu. Ze mzdového účtu jsou pak vyplaceny mzdy.  V průběhu volební kampaně a za podmínky, že se strana nebo hnutí účastní volební kampaně, je situace trochu složitější. Jelikož volební zákony (vyjma voleb komunálních) vyžadují, aby veškeré volební výdaje byly realizovány z volebního účtu (s výjimkou hotovostních plateb do limitu 5.000 Kč), doporučujeme výplatu mezd realizovat následovně. Strana nebo hnutí by si měla určit, jakým podílem svého úvazku se budou jednotliví její zaměstnanci podílet na volební kampani. Pokud se budou zaměstnanci na kampani podílet např. z 30 % ze svých úvazků, pak musí být z volebního účtu na mzdový účet převedena částka odpovídající 30 % jejich mzdy. Mzdy jsou tak vyplaceny ze mzdového účtu jednotlivým zaměstnancům jednou platbou.  Refundace části „volebních“ mezd podle tohoto schématu respektuje účetní požadavek, že mzdy mají být vypláceny ze mzdového účtu a také požadavek zákona o sdružování v politických stranách, že volební výdaje jsou hrazeny z volebního účtu. Navíc nemůže dojít ke zveřejnění výše mezd pro jednotlivé pracovníky, neboť refundace z volebního účtu na mzdový účet bude formou úhrady jedné částky. 

Zobrazit podrobnosti

Náležitosti volebního účetnictví

Všechny kandidující volební strany, tedy i kandidáti na prezidenta a nezávislí kandidáti, musí vést volební účetnictví dle zákona o účetnictví. Za koalici vede účetnictví pověřený člen koalice.  Kandidující volební strana do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb předloží Úřadu pro dohled vyčíslení veškerých příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Činí se tak prostřednictvím aplikace Úřadu.   Kandidující volební strany musí ve svém účetnictví uplatnit takové postupy a nástroje, aby byly schopny jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. K tomuto účelu jsou v účetnictví k dispozici různé nástroje – například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetních případů týkajících se voleb jako samostatného střediska apod.  Úřad očekává, že v souvislosti s vyčíslením veškerých příjmů a výdajů souvisejících s volbami obdrží zejména následující podklady:  1. Průvodní dopis  V průvodním dopise uveďte celkovou výši výdajů volební kampaně za kandidující volební stranu. Jedná se o součet všech výdajů souvisejících s volbami, a to již uhrazených nebo dosud neuhrazených volební stranou + bezúplatných plnění + výdajů hrazených kandidáty volební strany. Pozn.: Výdaje hrazené kandidáty se netýkají nezávislých kandidátů a kandidátů na prezidenta republiky.  2. Účtový rozvrh  S uvedením účtů, na kterých byly účtovány účetní případy výhradně související s volební kampaní podle zákona o účetnictví.   3. Účetní deník  Účetní deník související výhradně s volební kampaní vedený chronologicky podle zákona o účetnictví.  4. Hlavní knihu  Hlavní knihu související výhradně s volební kampaní (účty účtových tříd 2, 3, 5, 6, případně dalších…) vedenou systematicky podle zákona o účetnictví. Úřad preferuje předložení „položkové“ hlavní knihy.  5. Číselné řady  Číselné řady všech prvotních dokladů (od č. ……. do č. …….) podle druhu. Alternativou k neexistujícím číselným řadám prvotních dokladů v případě, že účetní jednotka nevede speciální číselné řady prvotních dokladů týkajících se výdajů na volební kampaň, je nutné uvést jiný způsob odlišení těchto dokladů od dokladů vyplývajících z běžného provozu a dále uvede počty prvotních dokladů zařazených do účetnictví o financování volební kampaně podle druhu.  6. Soupis dokladů  Soupis veškerých dokladů, které nesou informace o účetních případech souvisejících s volební kampaní. (Nezasílají se tedy prvotní účetní doklady, ale jen jejich soupis). Doporučujeme formu tabulky s těmito sloupci:  Druh dokladu, kterým se rozumí faktury nebo zálohové faktury přijaté, které byly uhrazené z volebního účtu; doklady k bezhotovostní platbě uskutečněné platební kartou; pokladní doklady; doklady prokazující případné další hotovostní platby výše neuvedené; interní doklady (bezúplatná plnění, vyčíslení rozdílu do ceny obvyklé, částky, které s vědomím kandidátů uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby – v případě, že je kandidující subjekt současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží Úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů včetně předkontace a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně,…).  Interní číslo dokladu  Částka v Kč vč. DPH  Účel  Dodavatel (příjemce platby nebo poskytovatel bezúplatného plnění)  Poznámka  7. Rozdělovníky (netýká se kandidujících fyzických osob)   V rozdělovníku uveďte, zda jste měli společné výdaje v rámci více souběžně probíhajících regulovaných volebních kampaní, nebo v rámci souběžně probíhající regulované a neregulované volební kampaně (pokud nikoliv, sdělte, v rámci kampaně nevznikly společné výdaje). V případě vzniku společných výdajů (viz hesla Souběh více volebních kampaní a Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní). Úřad požaduje předložit všechny rozdělovníky společných výdajů jako nedílnou součást veškerého volebního účetnictví (pokud takové výdaje nevznikly, informace, že v rámci kampaně nevznikly společné výdaje). Příjemce přiděleného společného výdaje částku vykáže dle podílu uvedeného v rozdělovníku jako volební výdaj ve zprávě o financování volební kampaně. Úřad doporučuje k popisu „účelu“ ve zprávě o financování volební kampaně, na který byl výdaj použit, uvést mj. i údaj „společný výdaj“. Společné výdaje vznikají, pokud se výdaje týkají více kandidujících volebních stran jedněch volbách (např. účast v různých koalicích v senátních volbách), v různých volbách (souběh voleb např. senátní a krajské) nebo ve více obvodech (v případě senátních voleb) nebo při úhradě výdaje, který je částečně volebním výdajem a částečně spojen s běžným provozem. Rozdělovník vyhotoví plátce společného výdaje, případně příjemce bezúplatného plnění.  Rozdělovník má být vytvořen ke každému společnému výdaji (faktuře, v případě bezúplatného plnění internímu dokladu) a obsahuje:  Postup v souvislosti s existencí společných výdajů  V případě, že člen koalice/c vede volební účetnictví a vznikly mu společné výdaje, tak na základě rozdělovníku vystaví a zaúčtuje interní doklad/y. V případě, že člen koalice/-c nevede volební účetnictví a vznikly mu společné výdaje, na základě rozdělovníku tyto výdaje buď přefakturuje, nebo poskytne jako bezúplatné plnění (nad 1 000 Kč smlouva, limit max. 3 000 000 Kč) účtujícímu členu koalice. 

Zobrazit podrobnosti

Kampaň po obvodech, doplňovací volby

Toto heslo se vztahuje k volbám konaným ve více obvodech, tedy k volbám do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev krajů.  Kandidující volební strana zpravidla zřizuje pro dané volby jeden volební účet, pokud kandiduje samostatně, bez ohledu na to, v kolika obvodech se o zvolení uchází. Pokud například strana sama za sebe přihlásí kandidáta nebo registruje listinu v pěti obvodech, zřídí pro těchto pět obvodů jeden účet.   U koalic však platí, že pokud kandidují ve více volebních obvodech, může jednotlivá politická strana nebo hnutí zastoupené v koalici zřídit koaliční volební účet pro jednotlivý obvod (nebo skupinu obvodů, ve které má koalice stejné složení). Koaliční dohoda určí, která strana koalice bude plnit povinnosti pro ten který obvod (nebo skupinu obvodů). Tuto informaci koalice sdělí Úřadu.    V případě, že strana figuruje ve více koalicích, jejichž složení se liší, je každá taková koalice samostatnou kandidující volební stranou, která si musí nechat zřídit svůj samostatný volební účet.   Platí (s výjimkou uvedenou níže), že každá kandidující volební strana zveřejňuje jednu samostatnou zprávu o financování kampaně a předkládá vyčíslení veškerých příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Platí tedy zásada, že ke každému volebnímu účtu musí být předložena jedna samostatná zpráva o financování kampaně a účetnictví kampaně.  Kandidující volební strany musejí výdaje na volby evidovat a informace o kampani zveřejňovat takovým způsobem, aby bylo zřejmé, k jakým obvodům se vztahují.   Volby do Senátu  Od 1.1.2026 dochází u voleb do Senátu k významné změně. Výdajový limit se v nich nebude nadále vztahovat na jednotlivé volební obvody, kde kandidující volební strana kandiduje, ale půjde o násobek dosavadních limitů na jeden volební obvod a počtu obvodů, v nichž kandidující volební strana kandiduje.   Řádné volby do Senátu (tedy konané ve 27 obvodech každé dva roky) se považují z hlediska financování za jednu kampaň s celostátním dosahem, a do limitu výdajů se započítávají všechny výdaje spojené s kampaní, bez ohledu na to, kde na území ČR vznikly.  Formálně vzato jsou v režimu kampaně všechny zúčastněné strany a hnutí, kandidáti i další subjekty na celém území republiky, kdykoliv jsou vyhlášeny, byť jen doplňovací volby do Senátu. Takový výklad by však v praxi znamenal, že v době od vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu například ve Zlíně až do vyhlášení výsledků těchto voleb by se výdaje na veškerá sdělení v (ne)prospěch stran, které se doplňovacích voleb účastní, počítala do limitu kampaně, i kdyby byla činěna třeba v Karlových Varech. Takovou interpretaci by Úřad považoval za příliš restriktivní.  Úřad proto uplatňuje následující přístup:  V případě doplňovacích voleb do Senátu se do limitu započítávají výdaje spojené s kampaní realizovanou na území příslušného volebního obvodu nebo s takovou propagací, která se zjevně vztahuje k volbám v tomto obvodu (bez ohledu na místo realizace). 

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti při vstupu do kampaně

Kandidující volební strany mají při vstupu do kampaně tyto povinnosti.  Kandidující volební strana nebo registrovaná třetí osoba oznamuje Úřadu adresu internetové stránky s přehledem platebních transakcí na volebním účtu, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu politické strany, hnutí nebo registrované třetí osoby (typicky na webu příslušné banky). Učiní tak bez zbytečného odkladu po zřízení volebního účtu.   Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na transparentní účet uveden, ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou. Pokud bankovní rozhraní neumožňuje přímý link na pohyby, je subjekt povinen tento technický nedostatek řešit s bankou nebo zvolit jiný ústav, jinak hrozí sankce za nesplnění oznamovací povinnosti.  Je důležité, aby kandidující volební strany i registrované třetí osoby prováděly průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených adres na volební účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistily jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslaly Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu.  Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu.   O dalších povinnostech v souvislosti s volebním účtem píšeme i v hesle  Povinnosti po skončení kampaně .  Povinnosti při vstupu do kampaně mají také registrované třetí osoby. Těm se věnujeme v heslu Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany. 

Zobrazit podrobnosti

K některým možnostem zproštění odpovědnosti za přestupek

Pozn.: tento text se vztahuje na politické strany, hnutí a jiné právnické osoby (zejména registrované třetí osoby).  Politické strany a hnutí nesou objektivní odpovědnost za přestupky spáchané v souvislosti s jejich činností. Této odpovědnosti se mohou zprostit, pokud prokáží, že vynaložily veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránily. Zákon o přestupcích neuvádí přesnou definici „vynaložení veškerého úsilí“, je na Úřadu, aby posoudil, zda přijatá opatření byla dostatečná. Existenci opatření musí tvrdit a dostatečně prokázat politická strana či hnutí.  Například se může stát, že kandidát bez vědomí strany vede kampaň a poruší při tom právní předpisy. Hlavním způsobem, jak předejít porušování právních předpisů (a případně se zprostit odpovědnosti, pokud k porušení přes veškerou snahu přece jen dojde), je zajištění informovanosti členů, zaměstnanců a kandidátů a zavedení vnitřních kontrolních mechanismů. Zajištění informovanosti může mít řadu podob, jako např. zavedení jasných interních směrnic a postupů, vnitřního systému sběru dokladů a informací o aktivitách konaných v rámci kampaně a pravidelná školení a vzdělávání. Kontrolní mechanismy pak spočívají většinou v provádění interních auditů a monitoringu aktivit, které kandidáti a zaměstnanci v rámci volebních kampaní vyvíjejí. Vhodné je také aktivně komunikovat s Úřadem při řešení případných nesrovnalostí.   Pouhé podepsání čestného prohlášení o dodržování pravidel volebních kampaní jednotlivými osobami není dostačující. Kromě samotného proškolení je nutné také důsledně kontrolovat, zda kandidáti, zaměstnanci, členové a obecně osoby jednající jménem strany či hnutí existující předpisy skutečně dodržují. Tato kontrola může mít podobu např. monitoringu vyvíjených aktivit, stanovení schvalovacího procesu pro určité aktivity apod.  Důležité je také vést podrobnou dokumentaci o všech přijatých opatřeních, školeních, auditech a dalších výše uvedených aktivitách, které jsou zaměřeny na prevenci přestupků. Tato dokumentace slouží jako důkazní materiál v případě správního řízení.  Kromě preventivních opatření je důležitým prvkem „veškerého úsilí“ i včasné zjištění a náprava vzniklého přestupku. Strana by měla mít mechanismus, jak zjistit pochybení kandidáta (např. monitoring tisku) a okamžitě jej vyzvat k nápravě (stažení reklamy, doplnění označení). Opět je třeba vést o této snaze o nápravu podrobnou dokumentaci, která slouží jako důkazní materiál v případě správního řízení.   (Poznámka: Tento text se opírá o judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 19.09.2024, č. j. 4 As 123/2014 – 33.) 

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (3) ~ agitace na vlastní nemovitosti (6) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (20) ~ cena obvyklá (9) ~ charita (1) ~ členové stran (3) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (11) ~ dary a dárci (23) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ DPH (1) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (4) ~ hospodaření (17) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (6) ~ kandidát (14) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (2) ~ liberace (1) ~ limit na dary (11) ~ limit na výdaje (11) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (2) ~ mzdový účet (6) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (11) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (2) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (16) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (4) ~ registrovaná třetí osoba (4) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (6) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (6) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (12) ~ účel transakce (4) ~ účetnictví kampaně (16) ~ ukončení kampaně (1) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (8) ~ veškeré úsilí (1) ~ volební obvody (4) ~ volební účet (19) ~ volební web (4) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (7) ~ výroční finanční zpráva (12) ~ vztah strany a kandidáta (1) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (6) ~ závazky stran a hnutí (6) ~ zpráva o financování (20) ~ zvláštní účet (15) ~

Volební kampaně