Pruvodce – Průvodce pravidly financování politiky

Státní příspěvky

Pravidelné státní příspěvky (stálý příspěvek a příspěvek na podporu činnosti politického institutu) jsou stranám a hnutím vypláceny Ministerstvem financí ČR ve čtvrtletních splátkách přímo na jejich zvláštní účty; příspěvek na úhradu volebních nákladů je vyplacen jednorázově po volbách. Ministerstvo rozděluje příspěvky automaticky podle podílů dohodnutých v koaliční smlouvě; pokud koaliční smlouva neexistuje nebo v ní podíly nejsou dohodnuty, jsou příspěvky rozdělovány rovným dílem. Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen volební straně, na jejíž kandidátní listině byl držitel mandátu zvolen. Dodatečné „přerozdělování“ státních příspěvků a vypořádávání závazků mezi stranami O rozdělování pravidelně vypláceného stálého příspěvku a příspěvku na činnost politického institutu a jednorázového příspěvku na úhradu volebních nákladů se postará Ministerstvo financí, které je vyplatí na jejich zvláštní účty podle podílů určených v uzavřené koaliční dohodě, případně rovným dílem. Může se ale stát, že si strany chtějí tyto příspěvky přerozdělit trochu jinak. A na tomto místě je nutné rozlišovat, jestli strany a hnutí kandidovaly jako koalice, anebo ne. Pokud strany kandidovaly jako koalice, je vzájemný převod prostředků na základě koaliční smlouvy běžnou praxí. Z pohledu úřadu není rozhodující, zda k němu dochází před a nebo po volbách, klíčové je, že vychází z koaliční smlouvy. Částku pak strany a hnutí převádějí na provozní účet a ve výroční finanční zprávě vykazují v položce „Příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí“. Analogicky Úřad posuzuje také vypořádání závazků vyplývajících z koaliční smlouvy mezi stranami koalice, které souvisejí s jejich společným působením před volbami a v průběhu volebního období. Týká se to i prostředků pocházejících z příspěvku na mandát. Pokud strana, které ze zákona jako jediné náleží příspěvek na mandát, plní vůči ostatním stranám koalice takové smluvní závazky, vykáží tyto strany přijaté prostředky jako příjmy z pořádání politických akcí (§ 17 odst. 3 písm. c) zákona o sdružování). Pokud se ovšem strany pouze podporují, aniž by do voleb vstupovaly jako koalice, není takový postup možný. Jakékoli finanční transfery mezi stranami a hnutími mimo rámec formální koaliční spolupráce nebo standardních obchodních vztahů je nutné považovat za dary. Ty musí být přijímány pouze na zvláštní účet a vztahují se ně veškerá pravidla pro přijímání darů ze strany politických stran a hnutí (viz heslo Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí).

Zobrazit podrobnosti

Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)

Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme.  K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit, je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují. Vrátí-li strana dar před předložením výroční finanční zprávy za rok, ve kterém dar přijala, uvede jeho přijetí i vrácení v této zprávě. Pokud strana dar vrací až poté, co již výroční finanční zprávu předložila, může buď předložit upravenou zprávu za rok, v němž dar přijala, nebo uvést vrácení daru v nejbližší příští výroční finanční zprávě. V obou případech doporučujeme věc vlastními slovy objasnit v poli formuláře určenému pro „Dodatečné informace“. V případě, že strana zvolí první z uvedených postupů, doporučujeme také doplnit poznámku, že zpráva auditora odráží stav před vrácením daru. Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Vrácení daru přijatého v rozporu se zákonem strana zaznamená ve výroční finanční zprávě obdobně jako v případě vracení legálně přijatého daru. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné. U darů od právnických osob je současně potřeba na vyzvání doložit Úřadu také údaje o skutečném majiteli (typicky jde o fyzickou osobu, která má přímo či nepřímo více než 25 % podíl/hlasovacích práv nebo uplatňuje rozhodující vliv), protože zákon zakazuje přijímat dary od některých právnických osob právě podle skutečného majitele. Tyto údaje jsou zjistitelné z Evidence skutečných majitelů, avšak politické strany ani hnutí momentálně do této Evidence nemají přístup. Úřad tedy dočasně přijímá k prokázání skutečností buď dodaný aktuální výpis z Evidence skutečných majitelů, který byl politické straně nebo hnutí předložen (aniž by si jej v Evidenci sama ověřila), či čestné prohlášení. Pokud strana či hnutí dodatečně prokazatelně zjistí, že přijaté plnění bylo zakázané, bez zbytečného odkladu zajistí jeho vrácení postupem podle zákona. Co má (minimálně) obsahovat čestné prohlášení:

Zobrazit podrobnosti

Oznámení sponzorů kampaně

Nejpozději 3 dny přede dnem voleb kandidující volební strana oznámí Úřadu všechny osoby v rozsahu údajů uvedených níže, které ve prospěch kandidující volební strany nebo jejího kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar, nepeněžitý dar nebo bezúplatné plnění či vedly volební kampaň s písemným souhlasem kandidující volební strany. Nově se výslovně stanovuje, že kandidující volební strana musí Úřadu nahlásit i informaci, že žádné takové osoby u ní neexistují. V případech, kdy se veřejnost zapojí do kampaně vlastní agitací (typicky vyvěšením volebních materiálů na vlastních plochách, pořádáním besedy s kandidátem apod.), již podle nové právní úpravy není rozhodující, zda kandidující volební strana o poskytnuté podpoře věděla či nevěděla. Určující je, zda poskytla dané osobě účastnící se volební kampaně písemný souhlas k účasti na kampani v její prospěch. Blíže viz toto heslo. Do oznámení sponzorů (3 dny před volbami) kandidující volební strana zahrne všechny sponzory a všechny třetí osoby, kterým poskytla písemný souhlas k agitaci. Kampaň vedenou těmito osobami vykáže jako bezúplatné plnění. Pokud někdo vede kampaň ve prospěch strany bez jejího písemného souhlasu, strana takovou osobu do svého seznamu neuvádí (odpovědnost za případnou registraci či označení nese v takovém případě tato osoba jako “třetí osoba” – blíže viz toto heslo). To platí i pro drobné účastníky volební kampaně, u nichž hodnota agitace nepřekročila 3.000 Kč. Ti se nikde neregistrují a strana je do seznamu sponzorů rovněž nezahrnuje, pokud jim neposkytla písemný souhlas Oznámení sponzorů se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. Rozsah uváděných údajů se liší dle výše peněžitého daru, nepeněžitého daru či bezúplatných plnění. Podpora do 1 000 Kč včetně: U těchto sponzorů se z důvodu ochrany osobních údajů neuvádějí žádné další informace. Podpora nad 1 000 Kč: V úvahu se bere výše jednotlivých poskytnutých darů a bezúplatných plnění, nikoliv jejich souhrnná částka za daného dárce. Úřad oznámení bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách v podobě, v jaké ho kandidující volební strana podala. Koná-li se druhé kolo voleb (volby do Senátu, volba prezidenta republiky), mohou kandidující subjekty (včetně těch, které do druhého kola nepostoupí) využít též případné dary či bezúplatná plnění poskytnuté v mezidobí mezi oběma koly voleb, a to za předpokladu, že nejpozději 3 dny před druhým kolem oznámí zákonem stanovené údaje. Po uplynutí třetího dne přede dnem voleb (případně koná-li se druhé kolo voleb, po uplynutí třetího dne před druhým kolem voleb) již kandidující subjekty nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky (peněžité a nepeněžité dary, bezúplatná plnění), u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Pro strany a hnutí to neznamená, že by nemohly nadále přijímat dary, avšak tyto dary už nemohou být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihly identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit. Nezávislí kandidáti do Senátu a kandidáti na funkci prezidenta republiky by takto opožděně přijaté dary na volební účet měli na účtu ponechat, na úhradu volebních výdajů je nepoužít a v zákonem stanovené lhůtě je převést na veřejně prospěšné účely, případně je vrátit dárci. Pokud si kandidující volební strany nejsou tři dny před volbami jisty, které dary ještě do konce volební kampaně využijí, mají možnost „pro jistotu“ vykázat před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.

Zobrazit podrobnosti

K některým možnostem zproštění odpovědnosti za přestupek

Pozn.: tento text se vztahuje na politické strany, hnutí a jiné právnické osoby (zejména registrované třetí osoby). Politické strany a hnutí nesou objektivní odpovědnost za přestupky spáchané v souvislosti s jejich činností. Této odpovědnosti se mohou zprostit, pokud prokáží, že vynaložily veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránily. Zákon o přestupcích neuvádí přesnou definici „vynaložení veškerého úsilí“, je na Úřadu, aby posoudil, zda přijatá opatření byla dostatečná. Existenci opatření musí tvrdit a dostatečně prokázat politická strana či hnutí. Například se může stát, že kandidát bez vědomí strany vede kampaň a poruší při tom právní předpisy. Hlavním způsobem, jak předejít porušování právních předpisů (a případně se zprostit odpovědnosti, pokud k porušení přes veškerou snahu přece jen dojde), je zajištění informovanosti členů, zaměstnanců a kandidátů a zavedení vnitřních kontrolních mechanismů. Zajištění informovanosti může mít řadu podob, jako např. zavedení jasných interních směrnic a postupů, vnitřního systému sběru dokladů a informací o aktivitách konaných v rámci kampaně a pravidelná školení a vzdělávání. Kontrolní mechanismy pak spočívají většinou v provádění interních auditů a monitoringu aktivit, které kandidáti a zaměstnanci v rámci volebních kampaní vyvíjejí. Vhodné je také aktivně komunikovat s Úřadem při řešení případných nesrovnalostí.  Pouhé podepsání čestného prohlášení o dodržování pravidel volebních kampaní jednotlivými osobami není dostačující. Kromě samotného proškolení je nutné také důsledně kontrolovat, zda kandidáti, zaměstnanci, členové a obecně osoby jednající jménem strany či hnutí existující předpisy skutečně dodržují. Tato kontrola může mít podobu např. monitoringu vyvíjených aktivit, stanovení schvalovacího procesu pro určité aktivity apod. Důležité je také vést podrobnou dokumentaci o všech přijatých opatřeních, školeních, auditech a dalších výše uvedených aktivitách, které jsou zaměřeny na prevenci přestupků. Tato dokumentace slouží jako důkazní materiál v případě správního řízení. Kromě preventivních opatření je důležitým prvkem „veškerého úsilí“ i včasné zjištění a náprava vzniklého přestupku. Strana by měla mít mechanismus, jak zjistit pochybení kandidáta (např. monitoring tisku) a okamžitě jej vyzvat k nápravě (stažení reklamy, doplnění označení). Opět je třeba vést o této snaze o nápravu podrobnou dokumentaci, která slouží jako důkazní materiál v případě správního řízení. (Poznámka: Tento text se opírá o judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 19.09.2024, č. j. 4 As 123/2014 – 33.)

Zobrazit podrobnosti

Povinnosti při vstupu do kampaně

Kandidující volební strany mají při vstupu do kampaně tyto povinnosti. Kandidující volební strana nebo registrovaná třetí osoba oznamuje Úřadu adresu internetové stránky s přehledem platebních transakcí na volebním účtu, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu politické strany, hnutí nebo registrované třetí osoby (typicky na webu příslušné banky). Učiní tak bez zbytečného odkladu po zřízení volebního účtu. Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na transparentní účet uveden, ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou. Pokud bankovní rozhraní neumožňuje přímý link na pohyby, je subjekt povinen tento technický nedostatek řešit s bankou nebo zvolit jiný ústav, jinak hrozí sankce za nesplnění oznamovací povinnosti. Je důležité, aby kandidující volební strany i registrované třetí osoby prováděly průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených adres na volební účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistily jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslaly Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu. O dalších povinnostech v souvislosti s volebním účtem píšeme i v hesle  Povinnosti po skončení kampaně . Povinnosti při vstupu do kampaně mají také registrované třetí osoby. Těm se věnujeme v heslu Agitace bez písemného souhlasu kandidující volební strany.

Zobrazit podrobnosti

Kampaň po obvodech, doplňovací volby

Toto heslo se vztahuje k volbám konaným ve více obvodech, tedy k volbám do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev krajů. Kandidující volební strana zpravidla zřizuje pro dané volby jeden volební účet, pokud kandiduje samostatně, bez ohledu na to, v kolika obvodech se o zvolení uchází. Pokud například strana sama za sebe přihlásí kandidáta nebo registruje listinu v pěti obvodech, zřídí pro těchto pět obvodů jeden účet. U koalic však platí, že pokud kandidují ve více volebních obvodech, může jednotlivá politická strana nebo hnutí zastoupené v koalici zřídit koaliční volební účet pro jednotlivý obvod (nebo skupinu obvodů, ve které má koalice stejné složení). Koaliční dohoda určí, která strana koalice bude plnit povinnosti pro ten který obvod (nebo skupinu obvodů). Tuto informaci koalice sdělí Úřadu. V případě, že strana figuruje ve více koalicích, jejichž složení se liší, je každá taková koalice samostatnou kandidující volební stranou, která si musí nechat zřídit svůj samostatný volební účet. Platí (s výjimkou uvedenou níže), že každá kandidující volební strana zveřejňuje jednu samostatnou zprávu o financování kampaně a předkládá vyčíslení veškerých příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Platí tedy zásada, že ke každému volebnímu účtu musí být předložena jedna samostatná zpráva o financování kampaně a účetnictví kampaně. Kandidující volební strany musejí výdaje na volby evidovat a informace o kampani zveřejňovat takovým způsobem, aby bylo zřejmé, k jakým obvodům se vztahují. Volby do Senátu Od 1.1.2026 dochází u voleb do Senátu k významné změně. Výdajový limit se v nich nebude nadále vztahovat na jednotlivé volební obvody, kde kandidující volební strana kandiduje, ale půjde o násobek dosavadních limitů na jeden volební obvod a počtu obvodů, v nichž kandidující volební strana kandiduje. Řádné volby do Senátu (tedy konané ve 27 obvodech každé dva roky) se považují z hlediska financování za jednu kampaň s celostátním dosahem, a do limitu výdajů se započítávají všechny výdaje spojené s kampaní, bez ohledu na to, kde na území ČR vznikly. Formálně vzato jsou v režimu kampaně všechny zúčastněné strany a hnutí, kandidáti i další subjekty na celém území republiky, kdykoliv jsou vyhlášeny, byť jen doplňovací volby do Senátu. Takový výklad by však v praxi znamenal, že v době od vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu například ve Zlíně až do vyhlášení výsledků těchto voleb by se výdaje na veškerá sdělení v (ne)prospěch stran, které se doplňovacích voleb účastní, počítala do limitu kampaně, i kdyby byla činěna třeba v Karlových Varech. Takovou interpretaci by Úřad považoval za příliš restriktivní. Úřad proto uplatňuje následující přístup: V případě doplňovacích voleb do Senátu se do limitu započítávají výdaje spojené s kampaní realizovanou na území příslušného volebního obvodu nebo s takovou propagací, která se zjevně vztahuje k volbám v tomto obvodu (bez ohledu na místo realizace).

Zobrazit podrobnosti

Náležitosti volebního účetnictví

Všechny kandidující volební strany, tedy i kandidáti na prezidenta a nezávislí kandidáti, musí vést volební účetnictví dle zákona o účetnictví. Za koalici vede účetnictví pověřený člen koalice. Kandidující volební strana do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb předloží Úřadu pro dohled vyčíslení veškerých příjmů a výdajů týkajících se volební kampaně a veškeré související podklady. Činí se tak prostřednictvím aplikace Úřadu. Kandidující volební strany musí ve svém účetnictví uplatnit takové postupy a nástroje, aby byly schopny jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. K tomuto účelu jsou v účetnictví k dispozici různé nástroje – například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetních případů týkajících se voleb jako samostatného střediska apod. Úřad očekává, že v souvislosti s vyčíslením veškerých příjmů a výdajů souvisejících s volbami obdrží zejména následující podklady: 1. Průvodní dopis V průvodním dopise uveďte celkovou výši výdajů volební kampaně za kandidující volební stranu. Jedná se o součet všech výdajů souvisejících s volbami, a to již uhrazených nebo dosud neuhrazených volební stranou + bezúplatných plnění + výdajů hrazených kandidáty volební strany. Pozn.: Výdaje hrazené kandidáty se netýkají nezávislých kandidátů a kandidátů na prezidenta republiky. 2. Účtový rozvrh S uvedením účtů, na kterých byly účtovány účetní případy výhradně související s volební kampaní podle zákona o účetnictví. 3. Účetní deník Účetní deník související výhradně s volební kampaní vedený chronologicky podle zákona o účetnictví. 4. Hlavní knihu Hlavní knihu související výhradně s volební kampaní (účty účtových tříd 2, 3, 5, 6, případně dalších…) vedenou systematicky podle zákona o účetnictví. Úřad preferuje předložení „položkové“ hlavní knihy. 5. Číselné řady Číselné řady všech prvotních dokladů (od č. ……. do č. …….) podle druhu. Alternativou k neexistujícím číselným řadám prvotních dokladů v případě, že účetní jednotka nevede speciální číselné řady prvotních dokladů týkajících se výdajů na volební kampaň, je nutné uvést jiný způsob odlišení těchto dokladů od dokladů vyplývajících z běžného provozu a dále uvede počty prvotních dokladů zařazených do účetnictví o financování volební kampaně podle druhu. 6. Soupis dokladů Soupis veškerých dokladů, které nesou informace o účetních případech souvisejících s volební kampaní. (Nezasílají se tedy prvotní účetní doklady, ale jen jejich soupis). Doporučujeme formu tabulky s těmito sloupci: Druh dokladu, kterým se rozumí faktury nebo zálohové faktury přijaté, které byly uhrazené z volebního účtu; doklady k bezhotovostní platbě uskutečněné platební kartou; pokladní doklady; doklady prokazující případné další hotovostní platby výše neuvedené; interní doklady (bezúplatná plnění, vyčíslení rozdílu do ceny obvyklé, částky, které s vědomím kandidátů uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby – v případě, že je kandidující subjekt současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží Úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů včetně předkontace a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně,…). Interní číslo dokladu Částka v Kč vč. DPH Účel Dodavatel (příjemce platby nebo poskytovatel bezúplatného plnění) Poznámka 7. Rozdělovníky (netýká se kandidujících fyzických osob) V rozdělovníku uveďte, zda jste měli společné výdaje v rámci více souběžně probíhajících regulovaných volebních kampaní, nebo v rámci souběžně probíhající regulované a neregulované volební kampaně (pokud nikoliv, sdělte, v rámci kampaně nevznikly společné výdaje). V případě vzniku společných výdajů (viz hesla Souběh více volebních kampaní a Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní). Úřad požaduje předložit všechny rozdělovníky společných výdajů jako nedílnou součást veškerého volebního účetnictví (pokud takové výdaje nevznikly, informace, že v rámci kampaně nevznikly společné výdaje). Příjemce přiděleného společného výdaje částku vykáže dle podílu uvedeného v rozdělovníku jako volební výdaj ve zprávě o financování volební kampaně. Úřad doporučuje k popisu „účelu“ ve zprávě o financování volební kampaně, na který byl výdaj použit, uvést mj. i údaj „společný výdaj“. Společné výdaje vznikají, pokud se výdaje týkají více kandidujících volebních stran jedněch volbách (např. účast v různých koalicích v senátních volbách), v různých volbách (souběh voleb např. senátní a krajské) nebo ve více obvodech (v případě senátních voleb) nebo při úhradě výdaje, který je částečně volebním výdajem a částečně spojen s běžným provozem. Rozdělovník vyhotoví plátce společného výdaje, případně příjemce bezúplatného plnění. Rozdělovník má být vytvořen ke každému společnému výdaji (faktuře, v případě bezúplatného plnění internímu dokladu) a obsahuje: Postup v souvislosti s existencí společných výdajů V případě, že člen koalice/c vede volební účetnictví a vznikly mu společné výdaje, tak na základě rozdělovníku vystaví a zaúčtuje interní doklad/y. V případě, že člen koalice/-c nevede volební účetnictví a vznikly mu společné výdaje, na základě rozdělovníku tyto výdaje buď přefakturuje, nebo poskytne jako bezúplatné plnění (nad 1 000 Kč smlouva, limit max. 3 000 000 Kč) účtujícímu členu koalice.

Zobrazit podrobnosti

Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní

Pokud se kandidující volební strana účastní souběžně komunální a jiné kampaně, bude Úřad posuzovat výdaje na kampaň podle poměru, ve kterém se dané prostředky propagace k oběma kampaním vztahují. Jako příklad lze uvést tiskovinu, v níž je jedna z deseti stran věnována kandidátovi do Senátu, zatímco zbylých devět stran představuje vize a kandidáty pro komunální volby. Náklady spojené s takovou tiskovinou by se do limitu senátní kampaně započetly jednou desetinou. Praxe volebních kampaní je velmi rozmanitá a není možné předem vymezit všechny situace, které mohou nastat. Je na zodpovědnosti kandidujících volebních stran, aby byly schopny obhájit vykázané výdaje v souběžně konaných kampaních. Úřad je připraven jednotlivé případy konzultovat. Úhrada faktur v případech, kdy se částka rozpočítává do obou kampaní, by měla proběhnout nadvakrát – platbou z volebního účtu pro regulované volby bude uhrazena poměrná část připadající na regulovanou kampaň, platbou z provozního účtu bude uhrazena poměrná část připadající na komunální kampaň. Doporučujeme, aby pro tyto účely byl (nad rámec zákonných povinností) zřízen provozní účet jako účet transparentní a aby strana či hnutí zpřístupnila veřejnosti tento účet na svých internetových stránkách. U obou plateb bude příkaz k úhradě těchto faktur označen výrazem SPOLEČNÝ VÝDAJ.

Zobrazit podrobnosti

Souběh více volebních kampaní

Toto heslo se týká souběhu více volebních kampaní mimo souběhu s kampaní pro komunální volby. Pro tento případ využijte toto heslo: Souběh kampaně pro komunální volby s jinými druhy kampaní. Souběh více volebních kampaní Dosud docházelo k souběhu senátní kampaně a kampaně pro krajské, případně prezidentské volby, obecně však nelze vyloučit ani souběh jiných kampaní. V případě, že se subjekt účastní souběžně konaných kampaní, bude Úřad posuzovat náklady na prostředky kampaně podle poměru, ve kterém se dané prostředky propagace k souběžně konaných kampaním vztahují. Praxe volebních kampaní je velmi rozmanitá a není možné předem vymezit všechny situace, které mohou nastat. Je na zodpovědnosti kandidujících volebních stran, aby byly schopny obhájit vykázané výdaje v souběžně konaných kampaních. Úřad je připraven jednotlivé případy s kandidujícími volebními stranami konzultovat. Pokud kandidující volební strana vede souběžně více volebních kampaní pro různé druhy voleb a má společné výdaje, které se uplatní v obou kampaních, nemusí hradit fakturu po částech z více volebních účtů, ale jednou platbou z jednoho volebního účtu s tím, že v účetnictví se rozdělení výdaje do obou kampaní zaznamená. Pokud subjekt v některých volbách nekandiduje samostatně, ale pouze v koalicích, volební účet pro tyto volby nezakládá (neboť koalice mají zřízeny své volební účty) a úhradu v takovém případě provede podle koaliční dohody jedna politická strana nebo politické hnutí, která je totožná s tou, která založila volební účet a byla nahlášena Úřadu jako strana účtující a zodpovědná za povinnosti vztahující se pro kandidující volební strany. Způsob, jak se projeví tyto společné výdaje v předloženém účetnictví, najdete v hesle Náležitosti volebního účetnictví.

Zobrazit podrobnosti

Odstoupení z kampaně

Zákon o volebních kampaních rozlišuje mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním (nejdříve 150 dní před uplynutím stávajícího volebního období). Kandidující volební strany, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a oznámit adresu internetové stránky s přehledem platebních transakcí na volebním účtu. Kandidátní listinu lze podat v období od 80 do 66 dnů přede dnem voleb. Mezitím se kandidující volební strana může z různých důvodů rozhodnout, že k podání listiny nakonec nepřistoupí a voleb se nezúčastní. Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) musí být nejpozději 3 dny před volbami oznámen přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách předložena zpráva o financování kampaně. Tyto povinnosti trvají i pro subjekty, které nakonec nepodaly kandidátní listinu. V případě, že kandidující volební strana pouze zřídila volební účet, ale nevyvíjela žádnou činnost, která by odpovídala volební kampani dle zákona, nepřijala žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradila z volebního účtu žádné výdaje, je povinností, aby Úřadu oznámili informaci o tom, že žádnou podporu nepřijala a předložila mu zprávu o financování kampaně s nulovými položkami.

Zobrazit podrobnosti

Průvodce pravidly

Klíčové slovo: Pruvodce

Volební kampaně

Hospodaření stran a hnutí

Hospodaření politických institutů